Před rokem řada kulturních institucí s úžasem zjistila, že s novou legislativou by měla platit daň z darovaných předmětů. A protože u muzeí a galerií je akviziční činnost významnou složkou doplňování sbírek a daň by se platila z hodnoty darovaného předmětu, na základě znaleckého posudku, jehož cena by často byla větší než samotný předmět, bylo nutné problém způsobený novým občanským zákoníkem a zákonem o dani z příjmu řešit. Během roku se s přispěním řady subjektů včetně Středočeského kraje podařilo zahrnout nápravu do novely zákona o dani z příjmu, takže od 1. ledna 2015 mohou muzea, galerie a další organizace zase v akviziční oblasti fungovat.
Nicméně dětské nemoci občanského zákoníku a souvisejících norem pokračují. Do zmiňovaného novelizovaného zákona o dani z příjmu se dostalo, že je nutné zdanit majetkový prospěch z výpůjčky přesahující 100.000,- Kč od jednoho půjčitele za rok. To může být u muzeí a galerií ale trochu problém. Musela by prokázat, že majetkový prospěch od jednoho subjektu za jeden rok byl do limitu či naopak nikoliv a pak prospěch zdanit. Musela by tedy na základě písemné informace od poskytovatele o hodnotě výpůjčky vést evidenci majetkového prospěchu dle jednotlivých subjektů a částek, aby mohla na konci roku vyčíslit výsledek pro potřeby daně z příjmů. Nebo zdůvodnit, zda lze třeba výši potenciálního pronájmu stanovit na symbolickou 1,- Kč, aby to nebylo považováno za vyhýbání se daňové povinnosti. Dle původního návrhu byly v novele vyjmenovány subjekty, na které se toto ustanovení nemělo vztahovat, do konečné podoby zákona se to však bohužel nedostalo. Bohužel…
Další problémová oblast, tentokráte přímo související s občanským zákoníkem, se týká řádného a mimořádného vydržení práva k věci. Pokud držitel „v dobré víře“ nabyl třeba na burze nějaký kradený předmět, nabyde vlastnického práva u movité věci za 3 roky. Pro vydržení vlastnického práva u věcí nemovitých je stanovena lhůta nepřerušené držby na deset let.
Ještě méně naděje na vrácení ukradeného předmětu do sbírky skýtá mimořádné vydržení. Dle něho nabyde držitel vlastnického práva po 6 letech, pokud se neprokáže, že sbírkový předmět sám ukradl. Není tedy šance na jeho vrácení, protože držitel nemusí dokládat, jak a od koho ho získal. Kruté, že? Přitom by stačilo dodat, že držbu práva vlastnického v případě odcizených movitých památek a sbírkových předmětů muzejní povahy nelze nabýt ani řádným, ani mimořádným vydržením.
Paradoxně v současné době probíhá schvalování novely zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, který prodloužením lhůt přispěje k navracení předmětů do mateřské země. V té, jak je vidět, však vládne poněkud chaos…