Pod záminkou toho, že vše naše je nekvalitní a vše zahraniční je špičkové a při následně špatně vyjednaných podmínek při vstupu do EU jsme se stali pro naše „partnery“ vítanou spotřební zemí pro potraviny druhé kategorie. Velmoci se tak zbaví svých potravinových přebytků, zajistí si pracovní místa a získají i další prostředky na dotované zemědělské programy.
Již dlouho voláme po systematické podpoře domácí výroby a k obnově naší tradiční potravinové soběstačnosti. Po obnově přísných potravinových norem a po oceňování, podporu a propagaci výrobků a potravin, která parametry tradičních a kvalitních domácích výrobků splňují.
Pomoci domácím pěstitelům a domácím výrobkům se samozřejmě snažíme nejen na legislativní úrovni, ale i přímo v krajích.
Přivítal jsem proto možnost spolupracovat na projektu Asociace regionálních značek – zapojit se přímo do oceňování a certifikace kvalitních regionálních výrobků (seznam naleznete na www.regionalni-znacky.cz) a do jejich propagace a prodeje. Spolupráce mezi regionálními výrobci a příspěvkovými organizacemi může přispět oběma stranám – výrobcům přinese propagaci a budoucí odbyt a „příspěvkovkám „ rozšíření doprovodných služeb a i nějaký ten finanční přínos. Je pro mne ctí, že dokonce budu moci předat na Den středočeského kraje, na státní svátek 28. října - v prostorách zámku v Roztokách u Prahy certifikaci dalším novým výrobkům.
Je to malý krok v dlouhém procesu, ale důležitý. Ale je jen začátkem.
Je třeba určitě ocenit Ministerstvo zemědělství, které pořádá na podporu domácích potravin propagační kampaně včetně každoroční soutěže „Regionální potravina“ nebo podporu prodeje kvalitních českých potravin prostřednictvím značky KLASA, kterou obhospodařuje SZIF. české kvality „Klasa“. Je třeba v tomto směru ocenit i veškeré další snahy nadšenců, aktivistů, občanské společnosti či samospráv. Ale to nestačí.
Cesta za vyšší soběstačností a kvalitním trhem domácích potravin a dalších výrobků musí být řešena samozřejmě mnohem koncepčněji. Protože jinak se budeme setkávat v restauracích stále častěji jen s tím, že na dotaz, zda dostaneme opravdu vídeňský řízek, s odpovědí typu: „Vídeňský řízek? Stoprocentně, vždyť i to prase šprechtilo německy...“