Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, hned na úvod - s veškerými výhradami pana prezidenta souhlasím. Použití veta bylo zcela oprávněné a zákon by v této podobě neměl být schválen. Já na rozdíl od kolegů, kteří mluvili přede mnou, se budu zabývat trošku jinými otázkami a rozdělila bych svůj projev do čtyř kapitol. Jak je u mě zvykem, trošku stručněji. Za prvé rychlost, za druhé Senát, za třetí věk, za čtvrté dopad.
K jedničce, k rychlosti. Samotný průběh byl zcela nezvyklý. Na tuto Sněmovnu mimo legislativní stav nouze to bylo excelentně rychle. Prosím vás, návrh byl zaslán vládě k vyjádření 16. 5. Vláda už své stanovisko měla o dva dny později 18. 5. a již 1. a 2. června tohoto roku proběhlo projednávání na plénu a 30. 9. bylo ukončeno třetí čtení. Vláda stihla své stanovisko dát za dva dny a do 15 dnů už bylo první čtení. Promiňte, v této Sněmovně, pokud není legislativní stav nouze, takovou situaci neznám, takže místo legislativního stavu nouze to byla asi trafiková nouze. Tolik k rychlosti.
Zajímavý je bod dvě - Senát. V senátu k návrhu zákona doporučily dva výbory, aby Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dva výbory Senátu řekly, že se to má vrátit. Jednalo se o výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ústavně-právní výbor. Pozměňovací návrhy se týkaly upřesnění v souvisejících právních předpisech - v zákoně o soudech a soudcích, v soudním řádu správním, v zákoně o střetu zájmů a v zákoně o zpracování osobních údajů. Změny se týkaly nahrazení původního názvosloví funkcí, novým názvoslovím, čímž jednoznačně určovaly a konkretizovaly pravomoci příslušných osob. Tyto pozměňovací návrhy měly charakter oprav opomenutí Poslanecké sněmovny, přesto nebyly Senátem přijaty. Vyvstává tak otázka, zda Senát plní svou funkci. K čemu jsou, když tam jsou zcela zjevné chyby, a přesto zákon nevrátí Senát? Domnívám se, že kontrolní mechanismus zcela selhal.
Bod tři - věk. Já jsem o tom mluvila i v třetím čtení, dovolím si to trošku připomenout. Musím se vyjádřit k myšlence zvýšení věku odchodu do důchodu. Ptáte se, zda to souvisí s tímto tiskem? Souvisí. Zákon o státní službě taxativně stanoví případy skončení služebního poměru. Mezi ty řadí dosažení věkového limitu 70 let, kdy služební poměr skončí automaticky ze zákona. Pokud tato vláda chce zvyšovat věk odchodu do důchodu, jak o tom uvažuje ministr Jurečka, alespoň dle informací z médií, tak proč koalice nechce umožnit aktivním lidem déle pracovat? Jen podotýkám, že tento limit není pouze v tomto zákoně, ale týká se například i soudnictví. Jak to říci? Jsou lidé, kteří potřebují odejít do předčasného důchodu ze zdravotních či jiných důvodů, existuje však také část lidí, kteří jsou na pracovním vrcholu právě ve vyšším věku, a je škoda nevyužít jejich znalostí a zkušeností. Na straně jedné chcete zvyšovat věk pro odchod do důchodu, na straně druhé nedovolíte lidem pracovat. Jen na okraj. Pozměňovací návrh na posunutí zmíněné věkové hranice byl zaveden do systému pod číslem 1036 poslankyní Janou Mračkovou Vildumetzovou a načten ve druhém čtení poslankyní Renatu Oulehlovou. Mohli jste pro něj hlasovat.
Nyní možná takový zajímavější bod - bod čtyři. Obecně je v povědomí, že se tato novela týká pouze ministerstev, což je velký omyl. Již jsem na plénu upozorňovala, že se dle výroční zprávy o státní službě za rok 2021 dotýká 234 úřadů, takže přesoutěžovat vedoucí funkce budou například katastrální úřady, zeměměřičské úřady, báňské úřady, Česká inspekce životního prostředí, Národní archiv či Puncovní úřad. Pokud má někdo zájem o soupis všech úřadů, mám k dispozici k nahlédnutí. Kolegové, můžete za mnou přijít.
Jsem překvapená až zděšená, že někteří komentátoři zužují dopad tohoto zákona pouze na ministerstva. Mám pro ně radu. Nemusíte poslouchat, co říká opozice, abyste nedej bože museli souhlasit. Zkuste se zeptat strejdy Googlu a podívat se, kolik těch úřadů je. Jsem členkou hospodářského výboru a při projednávání kapitol rozpočtu mě napadlo zeptat se na dopady novely tohoto zákona.
Myslím si, že se dostávám k nejzajímavější části svého projevu. Zaujaly mě odpovědi ze dvou úřadů, a to Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Českého telekomunikačního úřadu. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost paní Dana Drábová odpověděla, že se novela velmi dotkne úřadu. Hrozí, že řada vedoucích pracovníků toto nebude mít zapotřebí a do výběrového řízení se nepřihlásí. Předsedkyně rady ČTÚ Hana Továrková dodala, že situace je podobná a někteří vedoucí pracovníci již avizovali, že nejsou připraveni změnit své smlouvy na dobu neurčitou z doby neurčité na pouze pětileté období, přičemž se úřad dlouhodobě potýkal s personálními problémy. Prosím vás, tyto údaje si můžete samozřejmě najít v zápise z hospodářského výboru. Opravdu mě někdo z vás chce přesvědčovat, že Úřad pro jadernou bezpečnost je politickým úřadem? Já jsem se vždy domnívala, že hlavní na tomto úřadu je odbornost, ale možná se mýlím. A pak dojde k tomu, že stejně jako u Agentury pro digitalizaci nebude potřeba žádné vysokoškolské vzdělání, aby se mohli přihlásit ti praví odborníci.
Jen na závěr. Vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu jen proto, že chcete ovládnout ministerstva, vám nevadí možná destabilizace dalších, a to zjevně apolitických úřadů?
