Jsem přesvědčen, že k prosperitě se proinvestovat nejde. Konec konců, mohli jsme to vidět u celé řady států, a nemyslím tím jenom Řecko, které se z ekonomické krize velmi rychle dostalo do krize dluhové, de facto zbankrotovalo, ač se tomu tak nesmí říkat. Ale není to jenom problém Řecka, je to problém celé řady jiných zemí, vlastně celého jižního křídla eurozóny. Tam můžeme vidět nebo mohli jsme vidět ten experiment, který na nás chce současná vláda aplikovat, v přímém přenosu. Tam zadlužení, předlužení nevedlo určitě k růstu prosperity, ale naopak. Tyto země chřadnou, jsou ekonomicky velmi slabé, je tam vysoká nezaměstnanost a mají neudržitelné dluhy.
A to, co na nás vláda chystá, je skutečně enormní zadlužení. Vláda plánuje jenom během jednoho roku zvýšit podíl veřejného dluhu k HDP z 30 na 40 %, o celých 10 procentních bodů. A já se ptám, jestli si skutečně někdo z nás myslí, že větší stát, větší vládní výdaje mohou přispět k té prosperitě. My jsme viděli už v uplynulých letech i od této vlády, že výdaje poměrně razantně navyšovala, tempo růstu výdajů bylo i v uplynulých letech za této vlády poměrně vysoké, a přesto jsme v posledních měsících ještě před tím, než propukl problém s koronavirem, už tehdy jsme viděli, že česká ekonomika začala ztrácet, začala zpomalovat a projevovalo se to mj. i ve slabých výsledcích státního rozpočtu v prvních měsících tohoto roku. I bez koronavirové krize by státní rozpočet tak, jak ho vláda sestavila a schválila velmi špatně, tak by měl problémy a paní ministryně i bez koronavirové krize by něco musela se státním rozpočtem dělat.
Já si nemyslím, že se k prosperitě lze prodlužit, já si myslím, že k prosperitě vedou úplně jiné cesty. Myslím si, že k prosperitě v ČR by vedlo to, pokud bychom snížili regulace, odstranili zbytečné regulace v přeregulované české ekonomice. Myslím si, že českému soukromému sektoru, tedy tomu, kdo tlačí ekonomiku a její výkonnost dopředu, by pomohlo nižší daňové zatížení. Jsem přesvědčen, že prosperitě České republiky by pomohlo, pokud by stát, který se za ta léta, kdy vládne hnutí, obalil skutečně tukem a nabral desetitisíce nových státních zaměstnanců, kdyby tento zbytnělý, zkostnatělý, pomalý stát nastoupil redukční dietu. Ta krize, i když z ní nikdo z nás radost nemá, byla příležitostí pro to, abychom se rozloučili s tím, co naši ekonomiku zbrzďovalo, co nás posouvalo v žebříčcích konkurenceschopnosti směrem dolů, a to určitě není to, že bychom měli v minulosti malé vládní výdaje a že těmi vyššími vládními výdaji bychom mohli tu ekonomiku nastartovat.
Nicméně bohužel ani výrazné zmenšení státu, ani výrazné snížení nebo odstranění regulací, ani nižší daňovou zátěž tato novela státního rozpočtu nepřináší. Tato novela státního rozpočtu přináší vyšší dluhy a krade budoucnost našim dětem, dalším budoucím generacím, protože tyto budoucí generace ty dnešní dluhy, kterými chceme řešit náš aktuální, současný problém, tak je budou splácet generace, které přijdou po nás. Ať už to bude ve formě toho, že se budou muset utkávat s vysokými dluhy, jako se musí utkávat jižní státy eurozóny, ať už se budou muset utkávat s vyššími daněmi, protože státní dluh nikdo nezaplatí, a byť ne dneska, tak v budoucnu bude znamenat logicky větší daně, nebo ať už to bude větší inflací, když jsme nastartovali to, že státní dluhopisy, které Ministerstvo financí emituje, skupuje Česká národní banka. Buď větší dluhy, které budou dělat problémy, nebo větší daňová zátěž, která bude dál tlumit aktivitu soukromého sektoru, nebo vyšší inflace bude vykrádat budoucnost našich dětí a vláda se touto novelou rozpočtu stává zlodějkou budoucnosti našich dětí a budoucích generací.
