Děkuju pěkně, já zareaguji na pana vicepremiéra. Já bych se právě chtěl odrazit od toho, co on tu propagoval, že chtějí zjednodušit systém podpory do systému, který se bude rozhodovat podle počtu zaměstnanců. Považuji to za obrovskou chybu, chci na to upozornit hned na začátku rovněž jako Hospodářská komora, která samozřejmě nesouhlasí s tímto systémem. Byl by to systém velmi nespravedlivý. Dám jeden příklad. Dva majitelé restaurace, jeden ji vlastní na malé vesnici s nájmem velmi nízkým. Druhý provozuje restauraci v hlavním městě Praze, v centru s velmi mnohonásobně vyšším nájemným. Oba mají jednoho kuchaře a dva číšníky.
A přesto tito dva, kteří mají úplně jinou míru nákladů, dostanou od státu stejnou podporu, jak ten podnikatel na vesnici s menšími náklady jak mzdovými, tak nájemným, než ten podnikatel ve velkém městě. Takže, pane ministře, já ten systém přes zaměstnance považuji za strašlivou chybu a právě ty fixní náklady se snaží zaznamenat to, že ne na všechny podnikatele dopadá ta krize stejně a že samozřejmě ty náklady se navzájem liší.
Já rozumím tomu, že to nemusí být dokonalý návrh zákona, ale od toho je tady druhé čtení, abychom prodiskutovali, jestli ta podpora má být stoprocentní, osmdesátiprocentní, sedmdesátiprocentní, ale nezavrhujte, prosím, tu myšlenku jako takovou. Je to určitě spravedlivější systém, než jaký navrhujete vy. Já jenom připomenu lednová čísla počtu přerušených živností, je jich více jak dvacet tisíc, je to rekordní číslo. Je vidět, že v té druhé vlně epidemie skutečně podnikatelé padají na ústa a my jsme pět minut před dvanáctou, respektive pět minut po dvanácté, abychom alespoň některé z nich zachránili a zajistili, že tu bude střední třída. (Předsedající upozorňuje na čas.) A velké korporace, ty malé a střední firmy, které se z bankrotu nevyluxují.
