Jihočeši 2012 se domnívají, že cesta k získání závazného příslibu dobudování D3 stále existuje, nespočívá však v siláckých prohlášeních, ale v dokonalé odborné znalosti situace a vytvoření účinného tlaku na vládu České republiky, aby bylo přijato řešení se skutečnými zárukami pro kraj nejen v oblasti dokončení D3, ale i v oblasti místních dodávek pro nové dva bloky. Podmínkou je, aby kraj požadoval svoji účast u všech jednání při přípravě nové stavby.
Pokud pan Tomáš Jirsa v médiích prohlašuje, že jako hejtman bude „žádost o stavební povolení na 3. a 4. blok JE Temelín akceptovat, jen bude-li přivezena po nové dálnici“ (Právo 3. 10. 2012), dokazuje tím, že ničemu z dané problematiky nerozumí a dokonce si nepamatuje ani to, jak hlasuje o návrzích zákonů. Nevím, co chce s takovými znalostmi vyjednat.
Jihočeský kraj totiž žádné stavební povolení, ba ani územní rozhodnutí pro rozšíření JE Temelín vydávat nebude. Územní rozhodnutí pro 3. a 4. blok by vydávalo podle novely stavebního zákona, kterou v pondělí podepsal prezident republiky, v prvním stupni Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Toto řízení se ale zatím vůbec nevede, pouze probíhá posouzení vlivů dostavby na životní prostředí v procesu EIA na ministerstvu životního prostředí. K vydání stavebního povolení je poté, co by bylo vydáno ministerstvem pro místní rozvoj kladné a pravomocné územní rozhodnutí, příslušné ministerstvo průmyslu a obchodu. Tedy v žádném případě kraj, tak nevím, jakou žádost o stavební povolení by kdo měl na kraj vozit.
Kraj tedy již stavbě 3. a 4. bloku nijak, v případě, že ČEZ splní všechny zákonné podmínky pro stavbu, bránit nemůže. To je skutečný důsledek činnosti ODS a ČSSD, které tak svými prohlášeními před volbami hrají se svými voliči s velmi falešnými kartami.
Jihočeský kraj může jedině zrušit svoje zásady územního rozvoje (ZÚR), ve kterých už stavbu nových bloků povolil, stejně jako vyvedení velmi vysokého napětí (VVN) Mírovka-Kočín. Zrušení příslušné části ZÚR ze strany kraje by ovšem byla poměrně vysoká a riskantní hra. Na zrušení příslušné části ZÚR by se muselo shodnout v rámci jejich 1. aktualizace nejméně 28 zastupitelů Jihočeského kraje. Navíc by zřejmě kraj v takovém případě musel vrátit prostředky „na dárky“ z dohody z r. 2009 (mým odhadem bylo v kraji dosud vyplaceno cca 400 mil. Kč). JETE a ČEZ by možná mohly po kraji chtít i náhrady škod za vynaložené náklady na přípravu, možná i náhradu škody ze zmařené investice.
Pokud bude politická shoda tuto hru hrát – a já za Jihočechy 2012 mohu potvrdit, že o tom vážně uvažujeme, pokud nebude hodnověrně právně zaručena dostavba D3 a R4 – musí následovat jednání vedení kraje přímo s vládou nebo dokonce s poslaneckou sněmovnou, aby byly poskytnuty právní záruky za dostavbu D3 a R3, popř. i R4 v dohledném časovém horizontu. O tomto jediném možném, byť riskantním postupu, však pan Jirsa podle informací, které máme k dispozici, se žádnou s dalších volebních stran nejednal. Tento postup navíc přímo ohrožuje pozici jeho stranického kolegy Martina Kuby jako ministra zodpovědného za energetiku.
Žádný jiný nátlakový postup z pozice Jihočeského kraje k dosažení závazného příslibu dostavby v reálném časovém horizontu tedy není možný s výjimkou dobrovolného závazku vlády nebo dobrovolného přijetí zákona o financování dálnic Parlamentem, které by však vyžadovaly silnou dohodu napříč politickým spektrem v celé ČR.
Možná by Jihočeský kraj ještě mohl dosáhnout dohody s ostatními kraji, které také něco v dálničních stavbách potřebují dostavět, a spolu s nimi iniciovat vydání zákona o dobudování dálniční sítě v ČR a o financování této dostavby. Tato druhá možnost však je o získání nadpoloviční většiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k záměru vydání zákona a tedy nejen o regionálních, ale i o politických dohodách v rámci ČR, neboť by takto byla předurčena část státního rozpočtu na mnoho dalších let. Nicméně i zde existuje příklad ze sousedního Rakouska, kde k takové dohodě cca před 30 lety došlo.
To nejlepší, co může Jihočeský kraj sám o sobě pro urychlení výstavby dálnice D3 i ostatních důležitých komunikací udělat, je návrh Jihočechů 2012 vykupovat pozemky pro tyto stavby z rozpočtu kraje. Protože Ředitelství dálnic a silnic ČR (ŘSD) z různých důvodů, ať finančních nebo právních, má s výkupy pozemků potíže, kraj mu v tom může zčásti pomoci. Pozemky vykoupí z vlastních zdrojů a posléze je převede na ŘSD.
Je to osvědčený model, který úspěšně používají města pro silniční stavby, které potřebují, ale jejichž investorem je někdo jiný (ŘSD nebo kraj). Když jsem byl starostou Písku, dělali jsme to tak v případě obchvatu města, aktuálně postupují stejně České Budějovice v případě tzv. zanádražní komunikace.
Zřídíme na to speciální pracovní skupinu, která kromě výkupů pozemků na stavby, jež bude stavět ŘSD, bude zajišťovat i pozemky pro nové krajské komunikace – především obchvaty obcí, které také ODS a ČSSD před čtyřmi roky slibovaly, ale nepostavily ani jediný.
Luboš Průša, kandidát na hejtmana
