žádala jste ve své interpelaci odpověď na otázku, jaká je celková výše dosavadních slibů pana premiéra, zejména těch, které učinil při svých cestách do krajů po volbách do Poslanecké sněmovny.

Dále jste žádala o informaci o rozpočtových dopadech některých jiných opatření, která jsou součástí priorit státního rozpočtu na rok 2019. Na tuto interpelaci jsem písemně odpověděla. Moje odpověď je součástí sněmovního tisku číslo 345. Paní poslankyně požádala o zařazení této odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Na úvod svého vystoupení, když dovolíte, bych se chtěla zmínit o hlavních prioritách návrhu státního rozpočtu na rok 2019, byť jsme to tedy poslouchali včera celý den. Chtěla se především zaměřit na ty, které jsou zdrojově zabezpečeny ve státním rozpočtu.

Jedná se zejména o zvýšení průměrného starobního důchodu asi o 900 Kč od 1. ledna 2019, pro důchodce starší 80 let je potom schváleno zvýšení procentní výměry důchodu o dalších 1000 Kč a průměrný starobní důchod tak po zvýšení bude činit 13 286 Kč. Meziročně výdaje na důchody rostou tedy o rekordních 38 mld. na úroveň bezmála 473 mld. Kč.

Další je platba státu do veřejného zdravotního pojištění. Ta se meziročně zvyšuje o 3,5 mld. Kč na celkovou částku 73,3 mld. Kč.

Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích pro rok 2019 jsou rozpočtovány v objemu 210 mld. bez příslušenství, což představuje zvýšení o více než 23 mld. Kč proti roku 2018. Růst platů však není plošný, ale je diferencován podle jednotlivých profesí.

Celkové výdaje kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou navrženy v objemu 205,8 mld. Kč a oproti roku 2018 se jedná o nárůst téměř 30 mld., je to přesně 29,7 mld. Kč. Z tohoto navýšení je posílení směřováno především na nárůst platů pedagogů a nepedagogů, dále na výdaje spojené s inkluzí, na provoz mateřských škol, navýšení počtu dětí a žáků a na financování reformy regionálního školství.

V oblasti veřejných vysokých škol je rozpočtováno posílení výdajů pro rok 2019 ve výši 2 mld. včetně umožnění nárůstu počtu studentů, přijímaných do prvních ročníků lékařských a pedagogických fakult vysokých škol, o čemž jsme několikrát informovali.

Výdaje na sport byly zvýšeny o 2 mld. meziročně na celkový objem 8,4 mld., z toho kapitola MŠMT činí 7 mld., zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,8 mld. na celkových 66,7 mld., to je 1,19 % HDP, výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty do rozpočtu v celkovém objemu přesahujícím 42 mld., což proti roku 2018 představuje zvýšení výdajů o 1,5 mld.

Kompenzace slev jízdného do veřejné osobní dopravy, to znamená zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty - na kompenzace dopravcům je v příštím roce rozpočtováno 6 mld. Kč.

Dále rozpočet počítá s valorizací příspěvků na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 10 % s dopadem 1,1 mld.

Celkové kapitálové výdaje jsou pro rok 2019 rozpočtovány ve výši 122 mld., což je o 31,9 mld. Kč více než v roce 2018. K meziročnímu nárůstu dochází u kapitálových výdajů, které jsou kryty příjmy z rozpočtu EU, a to o více než 10 mld., u českých kapitálových výdajů je nárůst bezmála o 22 mld. na úroveň 79,4 mld. A právě zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů současné vlády, o čemž jsem i včera několikrát informovala, a tím navazuje na trend, kdy od roku 2014 se soustavně navyšují kapitálové výdaje z národních zdrojů. Celkové výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury jsou rozpočtovány ve výši 84 mld., to je meziroční navýšení o téměř 15 mld. Kč. Národní výdajový rámec fondu činí téměř 66 mld., to je meziroční navýšení o 11,7 mld.

Pokud se týká cest pana premiéra a dalších členů vlády do krajů, včetně mě, tak se především jednalo o seznámení se s problémy regionů a zmapování investičních potřeb. Žádný seznam celkových slibů pana premiéra neexistuje. Zmapované investiční potřeby jsou nyní agregovány a vlastně shrnuty v připraveném národním investičním plánu, jehož zpracování je primárně v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Tento národní investiční plán do roku 2030 počítá s investičním potenciálem v částce 3,5 bil. Kč veřejných prostředků na více než 17 tisíc projektů, přičemž největší priorita je dána na dostavbu dálniční sítě, dostavbu či vybudování obchvatů obcí v rámci silnic první třídy. V plánu se ovšem počítá s investicemi napříč všemi ministerstvy v obcích a krajích, hovoříme tedy o veřejných rozpočtech.

Koordinaci naplňování národního investičního plánu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s nově vzniklou Radou vlády pro veřejné investování, která bude posuzovat, kterým projektům bude dána priorita na základě připravenosti, návratnosti, multiplikačního efektu a společenské potřeby.

Jako zodpovědná ministryně financí nemůžu slíbit, že všechny předložené projekty budou podpořeny, a to především s ohledem na možnosti státního rozpočtu, rozpočtu obcí a krajů. Národní investiční plán tak bude sloužit jako zásobník projektů při vyjednávání s Evropskou unií o alokaci finančních prostředků pro příští období na rok 2021 až 2027. Zdroj finančních prostředků budeme zejména hledat v prostředcích přicházejících z Evropské unie.

Děkuji vám za pozornost.