obsah návrhu zákona, kterým dochází zejména k prodloužení období, za které je osobám samostatně výdělečně činným poskytován kompenzační bonus, jsem zde již podrobně představila při minulém projednávání, kdy zde proběhla i detailní diskuze o jednotlivých tématech. Dovolím si tedy proto vyjádřit se pouze k pozměňovacím návrhům, které byly přijaty Senátem a se kterými nesouhlasím.
První z pozměňovacích návrhů rozšiřuje okruh subjektů kompenzačního bonusu i na zaměstnance nebo osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti v případě, že jejich příjem nepřekročí 10 tis. korun, a dále na dobrovolné pracovníky pečovatelské služby a pěstouny. Obdobný pozměňovací návrh byl Senátem přijat již jednou ke sněmovnímu tisku číslu 816, a to jako nepřípustný legislativní přílepek. Poslaneckou sněmovnou však tehdy nebyl schválen.
Můj nesouhlas s přijatým pozměňovacím návrhem je dán především tím, že klíčovým aspektem při poskytování vládních podpor zmírňujících dopad současné krize, je zamezení jejich kombinací a souběhů, aby nedocházelo k neodůvodněným disproporcím mezi subjekty, kterým je podpora poskytována. Vládní podpora je tak rozložena mezi opatření Ministerstva práce a sociálních věcí programu Antivirus a opatření spočívající v aktivitě Ministerstva financí. Zákon o kompenzačním bonusu má primárně saturovat osoby samostatně výdělečně činné, kterým zcela vypadl zdroj obživy anebo vypadl významně. Nelze tedy souhlasit s kompenzací i pro osoby, které jsou obecně považovány za zaměstnance. Klíčová je zde existující hranice určená zákonem o nemocenském pojištění, která říká, kdo je a kdo není zaměstnancem. Zákon o kompenzačním bonusu tuto hranici nevytvořil, ale převzal pouze kritéria již existující v zákoně o nemocenském pojištění. Tato kritéria by měla být i nadále respektována. Rozšíření subjektů kompenzačního bonusu mimo okruh osob samostatně výdělečně činných zároveň komplikuje spravovatelnost kompenzačního bonusu ze strany finančních úřadů, protože tuto evidenci nemají.
Pokud jde o dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, pak dobrovolnictví v tom pravém slova smyslu z daňového bonusu vyloučeno není. Taková osoba dosáhne na kompenzační bonus, pokud je současně osobou samostatně výdělečně činnou. Pouze v situaci, kdy dobrovolníci dostávají odměnu za práci vyšší než tři tisíce korun měsíčně, jsou zahrnuti do nemocenského pojištění zaměstnanců a nárok na kompenzační bonus jim nevznikne.
Co se týče pěstounů, tak ti jako tzv. profesionální rodiče dostávají odměnu od státu, která je srovnatelná s platem a která je vyplácena po celou dobu této krize. V daném případě tedy ani tady nechceme nahrazovat a nechceme vlastně kombinovat tyto odměny.
Cílem druhého pozměňovacího návrhu... Ještě možná se vyjádřím k těm dohodářům. Pokud se jedná o dohodáře do 10 tis. korun, kteří současně jsou osobami samostatně výdělečně činnými, k tomu existuje závazná metodika finančního úřadu na stránkách Finanční správy, tak ti dosáhnou na kompenzační bonus.
Cílem druhého pozměňovacího návrhu je zvýšit částku kompenzačního bonusu tak, aby v květnu činila 700 korun denně a v červnu 900 korun denně. Ačkoliv důvody vedoucí k předložení této změny jsou pochopitelné, není žádoucí dále navyšovat rozpočtové dopady návrhu zákona, a jak jsem již řekla, kompenzační bonus není jediný nástrojem přijímaným v souvislosti s aktuální situací a opatření, která jsou přijímána, je nutno nazírat na ně komplexně, a to z hlediska i veřejných rozpočtů, ze kterých jsou čerpány. Zároveň lze aktuálního stavu věcí předpokládat, že omezující krizová opatření budou ukončována spíše dříve, než bylo původně očekáváno.
Jak jsem se zmiňovala již při minulém projednání, na přípravě návrhu zákona se podíleli také zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Komory daňových poradců ČR a ti všichni se vyjádřili pro zachování současného znění zákona s tím, že dojde pouze k rozšíření bonusového období. Já bych jim za to tímto chtěla poděkovat za spolupráci.
Zároveň bych chtěla připomenout, že zákon o kompenzačním bonusu je důležitým a fungujícím nástrojem pomoci osobám samostatně výdělečně činným. Ke dni 29. dubna 2020 obdržely finanční úřady zhruba 460 tis. žádostí o vyplacení kompenzačního bonusu a za dobu účinnosti opatření vyplatily finanční úřady žadatelům částku v celkové výši, která přesahuje 10 mld. korun. Proto bych vás chtěla požádat o podporu zákona ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou.
Děkuji vám za pozornost.
