Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem si dělala poznámky během vašich vystoupení a dovolím si tedy reagovat. Bohužel musím tedy připomenout, že někteří předřečníci, já nebudu nikoho oslovovat, si prostě nepřečetli ten zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zejm. odst. 4 v § 10, kde je jednoznačně stanoveno, za jakých podmínek ministerstvo může částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí navýšit. Říká se: o výdaje sektoru veřejných (institucí) vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vládou vyhlášenými mimořádnými opatřeními ke zvýšení jeho obranyschopnosti, na základě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; úhrn výdajů sektoru veřejných institucí spojených s odstraňováním následků atd. atd. Já jsem to tady v podstatě citovala částečně ve svém úvodním slově.
Tedy kdybychom si podrobně, mohu ho tady přečíst, ale všichni, předpokládám, ten zákon máte před sebou, tak tady se říká, že je to možné udělat na toto období, vlastně v tom prognózovaném roce. Tedy ta jednorázová opatření spojená či nespojená s nouzovým stavem, stejně tak úniková klauzule při propadu ekonomiky alespoň o 3 % v jednom čtvrtletí, což je, lze aplikovat vždy v roce, kdy k nouzovému stavu nebo propadu ekonomiky dojde, nikoliv v příštích letech. To je ten spor. A já si velmi vážím Národní rozpočtové rady.
Bylo to Ministerstvo financí pod vedením hnutí ANO, které prosadilo zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tam samozřejmě prosadilo i Národní rozpočtovou radu a výbor pro rozpočtové prognózy. Velmi naslouchám jejich slovům, velmi je studujeme a dáváme si k tomu stanoviska, ale vždy souhlasím. A je potřeba připomenout pana předsedu Kalouska, on tu není, připomenout, že jsou tam sice renomovaní ekonomové, určitě s velkým kreditem, to vůbec nezpochybňuji, není tam jediný právník. A toto je čistě právní stanovisko. A Ministerstvo financí s ním nesouhlasí. Proto jsem přišla s touto novelou.
Čili není to možné v příštích letech, a to je ten kámen úrazu současného pravidla, protože striktně navrací saldo na úroveň střednědobého rozpočtového cíle. Ten je dobrý pro běžné časy, ale ve velkých ekonomických výkyvech, jakým je tento, zcela nevhodný.
Já ještě, nechám si na závěr to Německo. Teď budu reagovat na ty jednotlivé věci, které tu zazněly. Vyjádření pana předsedy Kalouska, že "Historie vám to spočítá". Řekla bych, že právě ten návrh, se kterým nyní přicházíme, znamená, že nebude strukturální saldo ani dluh tak vysoký jako za doby, kdy on byl ministrem financí. Ty tabulky tady mám, takže tam se můžeme podívat, kde byla strukturální salda, kde byla. A byla i nižší než 4 %, která my navrhujeme, a to si vytváříme jakýsi fiskální polštář pro příští rok.
Co se týče ucelené ekonomické strategie, mluvil tady o tom - tuším - pan předseda Fiala, myslím předseda klubu SPD, to je vlastně konvergenční program, který musí být hotov do konce dubna. A pane předsedo Stanjuro, nemůžete přece chtít po ministrovi financí, aby porušil zákon, který přijala tato Sněmovna. Když to neuděláme a ty rámce tam neodešleme tak, aby byly v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Když bych pominula pakt stability, tak je tady tento zákon, který přijala tato Sněmovna. A vlastně vy jste mi jinými slovy řekl: Porušte tento zákon. A to prostě já udělat nemohu.
Chtěla bych ještě říct, že... dívám se, jak jsem si dělala poznámky, že... Řeknu vám příklad, protože pan předseda Kalousek mě "trénoval" na rozpočtovém výboru, on tu není, což mi je trochu trapné, protože tu není, když mluvím k němu, ale musím to říct, že jsme jediná země a že nikdo to nedělá a tak dále. Takže mí kolegové se střihli další noční a hledali, která země... Je pravda, že patříme na čelo pelotonu, děláme to jako jedna z prvních zemí, ale třeba to Německo, které mi tady dáváte pořád za příklad. Říkáte sice spravedlivě, je to silná ekonomika, myslím, že to říkal i poslanec Munzar, a já vám řeknu, jak to udělali v Německu. Oni už to mají vyřešeno.
Německá národní legislativa obecně počítá s únikovou klauzulí z federálního ústavního pravidla pro speciální(?) saldo, a to pro případy přírodních pohrom či jiných neobvyklých událostí mimo kontrolu vlády, které silně dopadají na finanční situaci státu. Na rozdíl od české právní úpravy není v Německu nutný přechod na střednědobý rozpočtový cíl ihned poté, co zásadní neobvyklá událost mimo kontrolu vlády nastane. Německé únikové klauzule tedy umožňují, aby strukturální deficit byl daleko hlubší a vracel se na pravidlem požadovanou úroveň deficitu 0,5 % HDP postupně. Nicméně aktivací únikové klauzule je nutné provést zvláštní zákonem.
A teď přijde to hlavní: 25. března tohoto roku německý Bundestag schválil, je to sněmovní tisk číslo 19/18108, schválil tento zvláštní zákon. A tam se dočtete, že konsolidace německých veřejných financí začne v roce 2023 a potrvá 20 let. Dvacet let. My začneme v roce 2021 a nastavili jsme si to na úroveň současnou, že ta bude v roce 2028. Takže prosím, není pravda to, co padlo na rozpočtovém výboru, že jsme jediná země. A budu pokračovat. Takže mám-li shrnout i disciplinované Německo, jak tady pořád slyším, disciplinované, a teď to nijak neznevažuji, protože jsou ve stejných problémech, možná horších než my, potřebuje speciální zákon, který umožní rozvolnit fiskální pravidla na delší dobu, protože situace, ve které se nacházíme a budeme nacházet, je zcela bezprecedentní. A zatímco - opakuji - Česká vláda požaduje konsolidaci nejvýše během sedmi let počínaje rokem 2022, německá během 20 let počínaje rokem 2023. Takže co?
V Rakousku je situace obdobná jako u nás. Návrat na jejich střednědobý rozpočtový cíl bude probíhat stejným způsobem, jako je náš návrh. Jedná se o tom snad ještě v Dánsku, ale tam nemám analýzu. Toto je zatím jediné, co mí experti na Ministerstvu financí zjistili.
Takže víte, nechci se opakovat k těm debatám, které tady vedeme nad každým rozpočtem, protože teď je situace fakt vážná. Teď nejde o politické šarvátky, teď jde o budoucnost této země. A takové ty debaty o tom, jak máme navyšovat výdaje, snižovat daně a ještě mít vyrovnaný rozpočet, mě nechávají už po těch dvou a čtvrt roce naprosto klidnou, už mi nezvedají ani tlak ani mi nebuší srdce jako na začátku, ale teď je to vážné.
Teď to není pro tuto vládu, teď je to pro každou další vládu, která přijde po nás, protože pokud ten zákon neprojde, tak jinými slovy vzkazujeme, nebo vzkazujete, já nehlasuji, protože v tuto chvíli bohužel nejsem poslankyně, vzkazujete důchodcům: Nebude na vaše důchody. Vzkazujete učitelům: Nebudeme zvyšovat vaše platy. Vzkazujete: nebudeme investovat do zdravotnictví. Vzkazujete: Nebudeme investovat a budovat infrastrukturu a další věci. Toto jasně lidem vzkazujete. A my naopak říkáme: Vytvořme si fiskální prostor, nastavme konsolidaci veřejných financí a naopak podpořme ekonomiku. Tady žije ještě velké množství lidí, kteří si to pamatují, kteří si pamatují to proškrtávání. A prostě my se neproškrtáme do prosperity přes 150 mld. To je celé. O tom je tato novela zákona, o jejíž podporu prosím žádám, protože opakuji, jde o budoucnost lidí této země. Děkuji.
