Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení
kolegové,
nikomu z vás nemusím vysvětlovat, že situace, ve které se nyní nacházíme,
je zcela bezprecedentní. To platí pro domácí i světovou ekonomiku. Tvrdá
opatření uskutečňovaná po celém světě mají jeden společný cíl – zajistit zdraví
populace. To však s sebou přináší vysoké společenské a ekonomické náklady.
Pro jejich zmírnění jsme v poslední době přistoupili k řadě mimořádných
opatření. Vedle zajištění zdraví a bezpečnosti každého z nás nemůžeme zapomínat
také na zachování vysoké zaměstnanosti, hotovosti v ekonomice a samozřejmě na
omezení negativních sociálních dopadů probíhající pandemie.
Výhodou České republiky je, že naše ekonomika, její veřejné rozpočty, ale i
měnová politika, se nacházejí v kondici, díky níž tuto situaci ustojíme. Jen
velmi málo světových ekonomik má tak příznivé podmínky pro to, vše zvládnout.
Světové obchodní fórum dokonce označilo makroekonomickou kondici České republiky
za nejlepší na světě. Mix velmi nízké míry nezaměstnanosti, nízkého veřejného
zadlužení a jeho přebytkového hospodaření, vlastní měnová politika a mimořádně
zdravý bankovní sektor, nás naplňují oprávněným optimismem, že současný stav
úspěšně překonáme.
Přistupuji před vás proto s návrhem novely zákona o státním rozpočtu pro rok
2020, která byla včera schválena vládou - a prosím o její
schválení.
Novela počítá v letošním roce s celkovými příjmy ve výši 1 488,3 mld. Kč a
výdaji ve výši 1 688,3 mld. Kč. Deficit státního rozpočtu navrhujeme ve výši
200 mld. Kč.
Novela reaguje na předpokládaný pokles zejména daňových příjmů a na výdajové
straně vytváří prostor pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva,
podporu firem, živnostníků, zaměstnanců, zkrátka celé naší ekonomiky.
Jistě, můžeme diskutovat o nástrojích, kterými to učiníme, ale sotva může být
polemiky o tom, zda to učinit musíme, nebo nikoliv. Dovolte mi nicméně, abych
vás ujistila, že vláda při volbě stabilizačních opatření k podpoře ekonomiky
postupuje v plném souladu s nejnovějšími doporučeními OECD a budeme tak činit i
nadále.
A nyní k předkládané novele.
Hlavní změnou na výdajové straně státního rozpočtu je navýšení vládní
rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány
na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19. Vzhledem k tomu, že
aktuální situace a odstraňování jejích následků bude dlouhodobějšího
charakteru, není v tuto chvíli možné s jistotou určit, kolik finančních zdrojů
bude která složka záchranného a bezpečnostního systému státu vyžadovat, ani
jaké další požadavky na výdaje státu způsobené aktuální situací vzniknou.
Způsob poskytování nezbytných zdrojů z vládní rozpočtové rezervy
prostřednictvím projednání a rozhodnutí vlády zajišťuje potřebnou flexibilitu a
jednotnost při strategickém řízení. Novela posiluje rozpočet dávek na
nemocenské pojištění o 10 mld. Kč, přičemž rozpočet výdajů na důchody zůstává
zachován ve stávající výši, celková bilance kapitoly MPSV se v úhrnu zlepšuje o
15 mld. Kč. V důsledku vyšší výpůjční potřeby státu se o 5 mld. Kč zvýší výdaje
kapitoly Státní dluh.
V rámci nezbytných úsporných opatření se na výdajové straně snižuje o 2,9 mld.
Kč rozpočet Ministerstva obrany, kde budou odloženy některé nákupy vojenské
techniky, které nejsou vzhledem k současné situaci pro obranyschopnost země
naprosto zásadní. O 1,5 mld. Kč se krátí výdaje související se slevami na
jízdné, které zcela přirozeně nebudou vzhledem k omezenému cestování využity a
bude tedy možné je využít k jinému účelu.
Na příjmové straně státního rozpočtu dochází v návrhu ke snížení daňových
příjmů v úhrnu ve výši 55,7 mld. Kč, což je způsobeno očekávaným poklesem
ekonomické aktivity nejen v České republice, ale také u našich významných
obchodních partnerů a také opatřeními obsaženými v Liberačním balíčku
Ministerstva financí. S ohledem na plánované prominutí záloh na důchodové
pojištění a státní politiku zaměstnanosti u OSVČ a na předpokládaný pokles
tempa růstu mezd a platů v ekonomice, počítá novela státního rozpočtu s nižšími
příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 25 mld. Kč. Vzhledem k
tomu, že v souvislosti s aktuální situací nelze v předpokládaném termínu
počítat s plánovanou realizací aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě, snižují se
plánované příjmy rozpočtu o 7 mld. Kč. O částku 1,5 mld. Kč budou sníženy
příjmy z důvodu výpadku části dividend od Letiště Praha, a.s.
Další přesuny jsou dány rozpočtově technickými operacemi, jako je například
využití kapitoly Operace státních finančních aktiv (OSFA) pro financování
důchodů, což částkou 20 mld. Kč uleví kapitole MPSV.
Vážení kolegové,
právě nyní je vhodný čas využít fiskální prostor, který jsme za poslední roky
rozpočtovou odpovědností vytvořili.
Česká ekonomika je silná, stav našich veřejných financí dobrý, bankovní sektor
je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy, a také
zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány
tuzemské ekonomice maximálně zmírníme. Díky tomuto polštáři budeme v
mezinárodní konkurenci patřit mezi bonitní dlužníky, kteří neztratí kontrolu
nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se v dluhové pasti.
Státní dluh v roce 2019 byl 1 640 mld. Kč, jeho zvýšení bylo plánováno o
schodek 40 mld. Kč na 1680 mld. Kč. Vzhledem ke změně schodku dojde i k
celkovému nárůstu zadlužení o 200 mld. Kč na 1 840 mld. Kč, tj. z loňských 29,1
% HDP na 33,2 % HDP. Z hlediska mezinárodního srovnání stále zůstane Česká
republika mezi fiskálně nejdisciplinovanějšími ekonomikami EU, a to i bez
zohlednění pravděpodobného zhoršení u referenčních států.
Česká republika má kromě zdravých veřejných financí také velice příznivou
rizikovou strukturu státního dluhu. A to například proto, že v uplynulých dvou
letech jsme vydávali historicky velké objemy dluhopisů s dlouhou splatností
kolem 10 let. Navíc, důsledkem snižování absolutní i relativní výše státního
dluhu v posledních 6 letech budou v letošním roce splátky „starých dluhů“ něco
málo přes 200 mld. Kč, což je nejméně od roku 2010. V loňském roce tyto
splátky činily 290 mld. Kč a v roce 2018 více než 300 mld. Kč, tedy o 100 mld.
více než letos. Díky tomu má vláda v letošním mnohem vyšší prostor pro hladké
profinancování krizového deficitu.
Pro účely novely státního rozpočtu aktualizovalo Ministerstvo financí také
makroekonomický výhled. Za předpokladu, že se epidemii podaří v průběhu 2.
čtvrtletí zvládnout, by měla česká ekonomika v 1. a zvláště 2. čtvrtletí 2020
vykázat mezičtvrtletní propad. Ve 2. polovině roku 2020 by se měla začít
ekonomická aktivita oživovat. Minimálně 3. čtvrtletí však bude ještě tlumeno
vývojem v nejvíce zasažených evropských ekonomikách (Itálie, Španělsko), v
nichž se zřejmě projeví finanční problémy domácností a podniků. Ekonomika by
tak měla v roce 2020 poklesnout o 5,1 % při meziročním poklesu zaměstnanosti o
1,2 % a nárůstu nezaměstnanosti z 2,0 % v roce 2019 na 3,3 %.
Dámy a pánové,
děkuji Vám za pozornost a prosím, abyste schválením této potřebné novely
pomohli České republice zdolat největší zkoušku, kterou naše země ve své
novodobé historii čelí.
Děkuji.
