dovolte mi představit letošní rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky. Rozpočtová strategie, jejíž nedílnou součástí je konvergenční program, byla 29. dubna schválena Vládou ČR. Následně byl konvergenční program zaslán Evropské komisi a Radě EU k posouzení. Rozpočtová strategie je závazný dokument, který je zpracováván dle zákona č. 23 z roku 2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Při jejím vypracování se Ministerstvo financí řídilo nejen zmíněným zákonem, ale i metodickými postupy schválenými Národní rozpočtovou radou. Dodržení zákona a metodických postupů pak Rada potvrdila ve svém stanovisku z 16. dubna.
Rozpočtová strategie stojí na makroekonomickém scénáři a predikci příjmů, jež byly posouzeny nezávislým výborem pro rozpočtové prognózy. Ten 15. dubna shledal prognózy na roky 2019 a 2020 za realistické. Následně pak 30. dubna vydal stanovisko i ke střednědobému výhledu na léta 2021 a 2022. V něm označil střednědobý makroekonomický výhled Ministerstva financí jako vnitřně konzistentní. V klíčových makroekonomických parametrech neodchylující se od vývoje, jaký členové výboru pokládají za pravděpodobný.
Za realistickou označila makroekonomickou predikci i Evropská komise ve svém hodnocení konvergenčního programu z minulého týdne. Rozpočtová strategie v prvé řadě stanovuje konsolidovanou výši výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů. Je tak výchozím dokumentem pro přípravu návrhů státního rozpočtu. Vláda na jejím základě schválila na roky 2020 a 2021 rámce, které jsou oproti výdajovým rámcům ze střednědobého výhledu státního rozpočtu o 6 miliard nižší. Na jejich snížení má vliv zejména zpřísnění minimální výše střednědobého rozpočtového cíle pro Českou republiku o čtvrt procentního bodu. To má zajistit přípravu na budoucí růst výdajů související s očekávaným stárnutím populace. Nové výdajové rámce tak umožňují pro roky 2020 a 2021 deficit státního rozpočtu ve výši maximálně 58 miliard Kč.
Nicméně jak víte, předložila jsem na konci května vládě předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu, pro rok 2020, který počítá s deficitem 40 mld. Kč.
Nyní stručně ke druhé části. Strategie. Jak jsem uvedla, součástí rozpočtové strategie je konvergenční program ČR, zatímco první část strategie s odvozenými výdajovými rámci může zahrnovat pouze schválené finanční vztahy, ve druhé části obsažený konvergenční program naopak charakterizuje a vyčísluje i záměry vlády. V letech výhledu proto predikujeme snížení přebytku veřejných financí z letošních 0,3 % HDP na -0,5 % HDP v roce 2022. Strukturální saldo, to znamená saldo očištěné od vlivů ekonomického cyklu, by mělo v letech výhledu dosahovat stabilní hodnoty -0,5 % HDP. V celém horizontu konvergenčního programu by tedy měl být dodržen střednědobý rozpočtový cíl ve výši -0,75 % HDP. To konstatovala i Evropská komise ve svém doporučení z 5. června, ze kterého si dovolím citovat. Na základě přepočteného strukturálního salda je i nadále střednědobý rozpočtový cíl po celé programové období více než naplňován. Dále Evropská komise uvedla, cituji, že ČR v letech 2019 a 2020 ustanovení paktu o stabilitě a růstu dodrží. Přestože fiskální politika je v letech 2019 a 2020 prozatím orientovaná mírně expanzivně, očekáváme pokles dluhu v poměru k HDP. Pro konec roku 2022 odhadujeme veřejné zadlužení těsně pod hranicí 30 % HDP a neutrální fiskální úsilí.
Dovolte mi tedy skončit v této fázi se stručným představením letošní rozpočtové strategie, děkuji vám za pozornost.
