Nejdřív malá poznámka. Já chápu, že pan Stanjura je ve stresu. Ještě žádný ministr financí nezadlužil Českou republiku tak jako on v minulém roce, navíc se za jeho působení Česko zadlužuje ze všech zemí Evropské unie nejrychleji. A to navzdory extrémním příjmům do státní pokladny kvůli vysoké inflaci. Pan Stanjura opravdu chtěl, aby to tento rok vypadalo líp, a tak si namaloval do vzduchu sekeru „jen“ 295 miliard korun. Asi si představil číslovku 300 v novinových titulcích, a to už se mu zdálo moc.
A teď, jak na to. Nápady? Neválí se někde náhodou 100 miliard, o kterých bychom měli vědět? Aha, jsou na účtech energetických gigantů, kterým jsme dovolili vycucat účty rodin a firem nemravnými cenami elektřiny a plynu. Taky jsou na účtech bank, které vydělaly na vysokých úrocích. Nešlo by si na tyhle peníze, které už odtekly, nějak sáhnout?
Trochu mi to připomíná člověka, který se bojí vyrvat šelmě kořist z tlamy, a tak si stoupne s nataženou rukou za ní a doufá, že něco vypadne tam. A skutečně něco vypadlo, kořist to ale věru nebyla.
Tedy pokud nejste takový ten brouk, co si válí svou kuličku.
Jak vůbec pana Stanjuru napadlo, že z energetických a bankovních gigantů dostane 100 miliard? Myslel si, že když na podzim 2022 ohlásí, že je zdaní, tak budou jen čekat a koukat? Myslel si, že belgičtí majitelé ČSOB, rakouští majitelé České spořitelny nebo francouzští majitelé Komerční banky s vděčností odevzdají jmění do české pokladny? Že se energobaroni vzdají pohádkových zisků, které jim Fialova vláda předtím dopřála?
Nedávný titulek „Na válečné dani dáme státu jen pár milionů, vzkazuje šéf největší banky,“ jste asi četli všichni. Když bude mít pan Stanjura štěstí, vybere na mimořádných daních dohromady maximálně 40 miliard, a to většina půjde z ČEZu, který stejně ze 70 procent vlastní stát. Velcí hráči v tom na rozdíl od Stanjury umí chodit.
Takže opakuji otázku. Podle čeho Stanjura usuzoval, že vybere 100 miliard? Odpověď je, že si to moc a moc přál. Když jsme tehdy na podzim ve Sněmovně projednávali daňový balíček, přilepil k němu ve druhém čtení svůj poslanecký návrh na daň z mimořádných zisků. Bez analýzy, bez předpovědi vývoje trhu a možných dopadů. Skutečnou analýzu vidíme až teď a vyplývá z ní zisk maximálně 40 miliard.
Jen tahle jedna Stanjurova chyba znamená manko 60 miliard.
Pojďme dál. Po stopách zoufalého Stanjurova rozhlížení, kde jsou schované nějaké peníze. V dáli svítí stovky miliard ukryté v takzvaném Modernizačním fondu. Proč si z nich neukrojit 50 miliard na zaplácnutí díry ve státním rozpočtu? Experti varují, že tenhle divoký přesun peněz nemůže fungovat. Že na to neexistují ani české ani evropské zákony. Stanjura ale přepisuje těch 50 miliard určených na něco úplně jiného do kolonky příjmů státního rozpočtu. Je to regulérní účetní podvod, který Evropská unie nedovolí. Dodnes nemám zprávu, že by pan Stanjura alespoň varoval evropské orgány, že něco takového chystá.
Čili dalších 50 miliard dolů.
Sledujete ten model chování pana Stanjury? On prostě jede prstem po tabulce a když uvidí nějakou větší částku, tak si ji přepíše do kolonky příjmů státního rozpočtu bez ohledu na následky a na to, jak věci reálně fungují. Na dalším příkladu to uvidíte ještě líp.
Opravy a stavby silnic, dálnic a železnic stojí obrovské peníze. To chápeme všichni. No a obrovské množství peněz láká koho? Přeci Zbyňka Stanjuru. Jak někde uvidí pohromadě pár miliard, jde po nich. 30 miliard? Ty se mu hodí… Takže je prostě Státnímu fondu dopravní infrastruktury nedá. Co to znamená? Že se bude míň stavět a opravovat? Nikoli, znamená to, že si Státní fond bude muset těch 30 miliard půjčit u bank, a to za mnohem horší úrok, než kdyby si je půjčoval stát. Zbyňkovi Stanjurovi to ale nevadí, on potřebuje vylepšit SVŮJ rozpočet, ne reálný stav hospodaření.
Tak sem jsme došli, přátelé. Zbyněk Stanjura udělal 3 chyby celkem za 140 miliard a spoustu „drobnějších“, jako je chybějících 15 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů a 7,5 miliard, které si „půjčil“ z veřejného zdravotního pojištění. Celkem mu v tuto chvíli rozpočet nesedí o 160 miliard korun. Při jeho sestavování se nechová ani jako pravičák ani jako levičák, ale prostě politik, který se za každou cenu snaží zůstat ve funkci, než v roce 2025 definitivně skončí.
Věřím, přátelé, že své soukromé finance spravujete daleko svědomitěji než pan Stanjura ty naše společné státní.
