Ten by měl podle návrhu fungovat jako alternativa dnešního režimu, který bude beze změn zachován ve stejné výši. Příspěvek od zaměstnavatele zaměstnanci bude i nadále osvobozen od daní i pojistných.
Daňové zvýhodnění na stravování je dnes prakticky možné využívat dvojím způsobem. Zaměstnavatel buď pro své zaměstnance zajistí stravu např. v rámci podnikové jídelny, nebo jim poskytuje poukazy, za které by si jídlo mohli opatřit sami. V obou případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele až 55 % ceny jídla či poskytnuté stravenky a zbylých 45 % si hradí zaměstnanec sám z čisté výplaty.
Původním smyslem vzniku tohoto daňového zvýhodnění byla právě podpora závodního stravování, tj. benefitu poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům. Tuto možnost však dnes má jen necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 ze 4,3 milionu. Dalších cca 1,5 milionu zaměstnanců od svých zaměstnavatelů získává stravenky. Téměř čtvrtina, tedy 1 milion zaměstnanců tak tento benefit dnes nevyužívá vůbec.
Zásadní nevýhodou systému stravenek a také hlavním důvodem, proč jej někteří malí zaměstnavatelé vůbec nepoužívají, je vysoká administrativa – jak na straně zaměstnavatele, tak na straně podnikatele, který za stravenky prodává své zboží či služby – a vysoké poplatky stravenkářským společnostem. Ty v České republice zaujímají oligopolní postavení na trhu a drtivou většinu svých zisků v řádech stovek milionů korun ročně zpravidla vyvádějí do zahraničí svým matkám. Proto Ministerstvo financí připravuje návrh na doplnění stávajícího zákona o „stravenkový paušál“, díky němuž by zaměstnanec namísto stravenek dostával peníze přímo bez existence placeného zprostředkovatele.
„Chceme dát možnost milionu lidí, aby i oni mohli využít příspěvky na stravování. Zároveň nevidím žádný důvod pro to, aby naši malí a střední podnikatelé financovali zisky zahraničních korporací, které mají svůj byznys postavený na prodeji a výkupu paralelní měny. A to nemluvím, o tom, že stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Po změně dnešního systému již dlouho volají samotní provozovatelé hospod a restaurací, kteří platí na úkor své marže mnohdy velmi vysoké provize pohybující se běžně ve výši 5 až 7 % stravenkářským společnostem. „Malé hospůdky zkrátka nemají šanci prosadit si, jakou marži budou stravenkářské společnosti platit. Jsou rádi, když si od nich stravenkář vezme provizi 5 a ne rovnou 7 procent,“ doplňuje Alena Schillerová. I proto má návrh podporu například ze strany Asociace hotelů a restaurací ČR a také Asociace českého tradičního obchodu.
„Zachováváme možnost dál beze změn používat dnešní režim stravenek. Nově pouze nabídneme zaměstnavatelům alternativu, jak se zbavit vysokých poplatků a zbytečné administrativy. Zaměstnancům budou moct na místo papírků přímo vyplácet peníze ve stejné hodnotě. Bude tak na svobodném rozhodnutí každého podnikatele, jestli námi připravovanou možnost využije nebo zůstane u dnešního zajetého modelu,“ zdůrazňuje Alena Schillerová.
