Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona. „Pokud by zákon začal platit například v červnu letošního roku, odstartovala by poslední vlna EET 1. ledna 2020. Přesný termín spuštění však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu,“ uvádí ministryně financí Alena Schillerová.
Úprava také snižuje DPH v sektoru stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného. K významnému snížení DPH dochází u kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a prodeje točeného piva, kde by mělo dojít k poklesu ze stávající sazby 21 % na 10 %, tedy k více než polovičnímu snížení sazby. Návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, která již byla snížena v souvislosti s náběhem 1. fáze elektronické evidence tržeb z 21 % na 15 %, a to rovněž na 10 %.
„Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže,“ říká ministryně financí Alena Schillerová. „Bilance dvou let s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“ říká ministryně financí.
Součástí novely zákona, je návrh řešení evidence tržeb pro nejmenší podnikatele. Na základě jednání se zástupci podnikatelských svazů a asociací rozpracovalo Ministerstvo financí variantu zvláštního režimu evidence tržeb, v němž bude podnikatel vydávat účtenky z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadu. Tento způsob evidence vychází ze stávajících zákonných povinností poplatníků vést evidenci svých jednotlivých příjmů pro případ kontroly finančním úřadem.
Tento způsob evidence představuje řešení, které v případě zájmu umožní nejmenším podnikatelům nepořizovat si elektronické zařízení s on-line přístupem a postupovat obdobně, jak činili doposud. Zároveň nepovede k distorzi elektronické evidence tržeb coby opatření, které zásadním způsobem narovnává podnikatelské prostředí napříč všemi sektory našeho hospodářství. „Navrhované řešení tak nepředstavuje osvobození od zákona o evidenci tržeb, ale alternativní formu evidence pro nejmenší živnostníky a podnikatele. Jeho výhodou je, že si tito podnikatelé sami rozhodnou, zda budou evidovat on-line nebo prostřednictvím tohoto rozšířeného off-line modelu,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Princip tohoto režimu evidence spočívá v tom, že podnikatel bude vystavovat účtenky z bloku, který dostane zdarma na finančním úřadě. Jednou za čtvrt roku pak zašle speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek na finanční úřad. Aby podnikatel mohl evidovat tržby v tomto režimu, musí splnit následující podmínky, na nichž se MF shodlo se zástupci podnikatelů:
- je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, nebo je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na právní formu
- není plátcem DPH
- má maximálně 2 zaměstnance
- výše jeho hotovostních příjmů z evidovaných tržeb v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč
„Výši hotovostních příjmů jsme jako parametr pro udělení této výjimky zvolili po konzultaci s podnikatelskými svazy a komorami. Je to systémovější řešení, než vyjímat podnikatele na základě celkového objemu příjmů, který není možné bez EET dost dobře prověřit,“ vysvětluje ministryně financí. Stanovené podmínky pro získání off-line režimu v navržené podobě se vztahují na relativně velmi široký okruh podnikatelů – v maximální hranici může jít až o 340 tis. subjektů. Ministerstvo financí předpokládá, že ve skutečnosti bude počet podnikatelů, kteří se takto rozhodnou, výrazně menší. „Evidování tržeb elektronickou pokladnou přináší podnikatelům i mnohé výhody, ve svých interních procesech oceňují právě detailnější data o vstupech a výstupech, majetku, zboží, snazší organizaci a možnost lepší kontroly případného podvodného jednání ze strany zaměstnanců. Provoz EET je plně automatický a nepředstavuje žádné zdržení, ceny pokladních zařízení začínají na jednotkách tisíc korun, což spolehlivě pokrývá speciální sleva na dani z titulu jeho pořízení.“
A právě možnost uplatnit tuto jednorázovou slevu na dani z titulu nabytí pokladního zařízení, která je definovaná již ve stávající podobě zákona, byla rozhodující faktorem pro stanovení hranice 200 tis. hotovostních příjmů jako jedné z podmínek pro získání speciálního režimu EET. Aby totiž podnikatel mohl tuto slevu uplatnit v plné výši, musel dosáhnout základu daně nejméně 199 tis. Kč. Podnikatelé, kteří měli menší zisk, na tuto slevu nedosáhli. Podle novely zákona již budou moci využít off-line režim a pokladní zařízení si nebudou muset pořizovat.
„Navrhovaná varianta vychází z toho, co podnikatel, který nemá EET, dělá již dnes. Když dnes přijdete k obchodníkovi, kterého se zatím evidence tržeb netýká, musí vám na požádání vystavit účtenku. V režimu EET vám ji vydá pokaždé,“ doplňuje Alena Schillerová.
Novela také navrhuje ukotvit formou zákona výjimky z EET pro zrakově postižené podnikatele, tržby z předplacených telefonních karet, z obchodní letecké dopravy a tržby z hazardní hry. Dále novela vrací povinnost uvádět na účtenkách DIČ, pokud není jeho součástí rodné číslo poplatníka.
