Prof. Kysela záhadně přehlíží, že nový nouzový stav na návrh hejtmanů by sama o sobě byla nová právní i faktická situace ve srovnání s končícím nouzovým stavem. Klíčové je především to, že hejtmani mohou mít na celou problematiku nouzových opatření zcela odlišný názor než PS a mohou tak se žádostí o nový nouzový stav přijít nejen s jiným pohledem na celu věc, ale hlavně s jinými argumenty. Nelze bez dalšího říci, že PS odmítne prodloužit stav nouze a hejtmani jako její vazalové musí přijmout odpovědnost na sebe, i pokud jsou přesvědčeni, že nemají dostatečné prostředky k jejímu naplnění. Takovýto výklad by byl protiústavní mnohem jednoznačněji, než to co se snaží násilně a šroubovaně dedukovat Kysela, jenž velmi rád přehlíží fakta, která se mu nehodí. Kromě toho, že Kyselův výklad odporuje zdravému rozumu, popírá zároveň ústavní postavení územní samosprávy a je v rozporu s principem dělby moci, zde konkrétně mezi státem a územní samosprávou, resp. byl by excesivním zásahem státu do práva na územní samosprávu.
Hejtmani znají situaci a možnosti svého kraje určitě lépe než PS. Současně v případě ukončení celostátního stavu nouze přechází značná část odpovědnosti na ně, a jsou tedy více než relevantním subjektem dalšího dění. A pokud dojdou předem na základě zhodnocení situace k závěru, že pouhý stav nebezpečí k ochraně zdraví a životů lidí není dostačující, je nejen jejich právem, ale dokonce povinností o vyhlášení nouzového stavu vládu požádat, neboť za své kraje nesou odpovědnost. Když PS stávající nouzový stav neprodloužila, jistě předpokládala, že hejtmané budou schopni situaci účinně řešit v rámci stavu nebezpečí. Není-li tomu tak, je to nová situace, nové důvody, a tím pádem i prostor pro nový návrh vládě, přičemž PS samozřejmě nepřichází o svoji pravomoc jej opět případně zrušit. Asi jako jednotka krajských hasičů když vidí, že jejich výbava na hašení velkého požáru nestačí, a požádá o centrální posily. Taky nemusí čekat, až jim lidi začnou umírat v ohni. Toto vše je úvaha, které by byl schopen i úspěšný absolvent zkoušky z ústavního práva kterékoliv naší právnické fakulty. Tím spíš je pro mě šokující, že prof. Kysela jí schopen není.
Naprostou povrchnost a nepoužitelnost svých úvah dokládá Kysela též tvrzením, že důvodem k "zamyšlení" o novému nouzovému stavu by dle jeho názoru bylo, pokud se ukáže, že "razantně naskakují čísla nově nakažených, plní se nemocnice a stoupá reprodukční číslo". Co zde znamená neurčitý právní pojem "razantně"? Kdo určí, co už je a co není razantní? Vláda, PS, epidemiologové, hejtmani, anarchokaptalista Klaus starší či snad osobně expert Kysela? A pojmem "stoupání" reprodukčního čísla míní co? Třeba i zvýšení o jednu setinu? A opět, kdo to určí? Takto naprosto neurčitě a arbitrárně formulovaná kritéria skutečně myslí prof. Kysela vážně jako komponenty testu ústavnosti vyhlášení nového nouzového stavu? To je vyjádření profesora ústavního práva? Nevěřím vlastním očím...Z hlediska faktického pak zbývá jen dodat, že nemocnice se plní už od podzimu, a jejich další plnění už znamená pouze překročení kapacity. To kdyby náhodou pozitivistického pana profesora zajímalo, o čem z věcného hlediska vůbec hovoříme.
Není to bohužel první velmi tendenční výklad prof. Kysely v období koronakrize, viz níže mé příspěvky z jara. Již na jaře jsem ho kontaktoval dopisem, kde jsem se mu snažil vysvětlit, že coby profesor UK by měl prezentovat taková stanoviska, která svojí odborností budou dosahovat úrovně jeho alma mater. Na dopis pochopitelně nereagoval a k srdci si ho zjevně nevzal. Bohužel ke škodě všech občanů bez právního vzdělání, pro něž je názor profesora UK automaticky autoritou.
