1) Klíčovým tématem voleb se ukázalo být nejen Babiš vs. antibabiš, ale i proevropská vs. protievropská orientace a pluralitní vs. utilitaristická či populistická demokracie. Hlasující se přiklonili k volbě antibabiš, proevropa a pluralitní demokracie. Tato kritéria jasně přehlušila tradiční pravo/levý výběr.
2) Jednoznačným vítězem voleb je koncepce "nové ODS" založená na akademické proevropské umírněné pravicové politice Petra Fialy, která byla zároveň dominantou vystupování koalice SPOLU. Fiala byl i v kampani neprávem podceňovaný, a jeho slib, že SPOLU vyhraje volby, byl často zesměšňovaný. Fiala však pokračoval svojí cestou a v kampani prokázal svoji extratřídu. Od svého zvolení do čela ODS udělal neskutečný kus práce, kdy se mu podařilo v očích voličů rehabilitovat nejen ODS, ale celý hlavní proud české pravice. Pro voliče se stal symbolem u nás do té doby v podstatě neexistujícího pojetí "vzdělanostní" kultivované pravicové politiky ostře kontrastující s původní komotrovskou klausovskou ODS, která se stala nelichotivým symbolem 90. let a definitivně se zdiskreditovala za premiérů Topolánka a Nečase.
3) Z obou antibabišovských koalic zapůsobila v rozporu s řadou předvolebních průzkumů na cílový voličský elektorát jednoznačně důvěryhodněji koalice SPOLU, a v rámci PirStanu pak snad ještě jednoznačněji kandidáti Starostů. Plně se tak potvrdily závěry jednoho z mých příspěvků níže z období předvolební kampaně předpovídající neúspěch Pirátů.
4) Volby jsou bezprecedentním debaklem levice. Tradiční levice končí úplně, ta "alternativní" v podobě Pirátů bude mít v PS pouhé 4 poslance. Něco takového se od roku 1989 stalo poprvé.
5) U výsledků ANO, ČSSD a KSČM se negativně projevil fenomén vládních (či vládu podporujících stran) a pandemie covid, kdy za opatření v této době přijímaná byla vláda kritizována snad ze všech stran – pro někoho byly restrikce příliš velké, pro jiné příliš malé, s opozicí mluvili moc či zase málo, opatření byla moc brzy či naopak moc pozdě, kompenzace byly moc velké či naopak malé atd. Kritická role opozice byla snadná, ptž přírodní katastrofu takovéhoto rozsahu neuměla bezchybně řešit žádná vláda světa, všechny byly v takové situaci poprvé a pohybovaly se neprošlapanými cestami. Obě menší strany za to zaplatily vysokou daň v podobě odchodu z PS, kam se především KSČM bude velmi těžko vracet. Babiš zase mohl část voličů ztratit neuváženými akcemi a výroky typu „Orbán je můj vzor“, neboť bez ohledu na mínění jeho marketingového týmu řada jeho voličů nepochybně tyto preference nesdílí, jak jsem rovněž psal již v dřívějších příspěvcích.
6) Kroužkování mnohde šokujícím způsobem přepsalo očekávání politických stran. Především v koalicích na něm vydělaly zejména menší strany, které by se bez "vykroužkovaného" většího partnera paradoxně možná do PS vůbec nedostaly. U PirStan přineslo kroužkování doslova převálcování Pirátů Starosty, kteří původně měli Pirátům spíše sekundovat. Piráti by v případě samostatné kandidatury měli oproti nynějšímu výsledku násobně vyšší počet mandátů. Tím se potvrdilo, že profit z předvolebních koalic je velmi nejistý a chování voličů jednotlivých stran může být diametrálně odlišné (voliči Pirátů téměř nekroužkovali, naopak voliči Starostů kroužkovali jak o život)
7) Hlasy téměř 9,5% voličů, které volili ČSSD a Přísahy, bohužel úplně propadají. Jsou to hlasy vzájemně podobného elektorátu, tj. demokraticky uvažujících levicových a středových voličů proevropského či neutrálního eurosmýšlení. Každá z těchto stran obdržela samostatně více hlasů než pravicoví extremisté TSS a VB dohromady. A obě dohromady mají skoro tolik co SPD.
8) Pravicový extremismus a iracionální anticovidismus neuspěl. TSS nedosáhl na příspěvek na činnost (podmínkou zisk 3%), VB nedostane ani příspěvek na volební náklady (podmínkou zisk 1,5%). Končí tak zároveň poslanci, kteří tyto marginální směry po odchodu z jiných poslaneckých klubů reprezentovali.
