Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, pokusím se udělat všechno pro to, abychom to dneska stihli přes prvé čtení dostat. Ale i přesto mi poctivost zpravodaje velí, abych zmínil nějaké problematické a nejasné body, které jsou v této novele obsaženy. Nějakou základní ideu zmínila paní předkladatelka. Já si dovolím zmínit několikeré body, které si myslím a pokládám je za sporné a měli bychom je v rámci projednávání v ústavněprávním výboru vyřešit.
Tato novela zásadním způsobem mění koncepci svéprávnosti v občanském zákoníku. Ta je teď nastavena tak, že postupně zkrátka ten nezletilý nabývá způsobilost k nějakému tomu určitému konkrétnímu právnímu jednání. Vydáváme se tady na tenký led do neprobádaných vod, protože ta tradiční úprava, tak, jak se podává třeba z rakouské úpravy, tak počítá s nějakými - řekněme - přesnými hranicemi, v Rakousku sedm, čtrnáct let. A my tu vytváříme konstrukci, že do patnácti let ten dluh ex lege v okamžiku svého vzniku přechází na zákonného zástupce. To znamená, měníme-li tedy zásadním způsobem koncepci svéprávnosti, měli bychom to podrobit poměrně zásadní debatě v ústavněprávním výboru a hlavně debatě s civilisty a procesionalisty, protože to je nejvýznamnější změna vlastně od rekodifikace jako takové.
Co se týče srovnání s těmi zahraničními právními úpravami, tak já jsem nechal zpracovat v Parlamentním institutu analýzu, která porovnává tu úpravu v Rakousku a v Německu, ona ještě není veřejná, dá se na internet, ale pošlu ji navrhovatelům a kdo bude mít zájem, může se na mě obrátit, rád mu ji zašlu, je to - myslím - pro srovnání dobré.
S čím ta novela přichází? Jak jsem říkal, v okamžiku vzniku dluh přechází na zákonného zástupce. Co to může znamenat v praxi a co zlí jazykové - oni to nejsou zlí jazykové, jsou to přední čeští civilisté - tvrdí, je to, že když to dítě se nebude moci zadlužit, tak tím budeme vychovávat generaci, která bude a priori nezodpovědná, protože přece oni nebudou dlužníci, ten dluh přejde okamžitě na rodiče. Čili je to určité vychýlení té rovnováhy práv a povinností, kdy těm nezletilým budou svědčit práva, ale nebudou je tížit povinnosti, které jsou s tím spojeny.
Dále je nutno zpřesnit, jakých dluhů se to týká, proč se to týká jenom dluhů peněžitých a z jakých to bude právních skutečností. Novela hovoří o dluhu z právní události, ale právní událost je třeba narození nebo smrt a nevím, jak by tady z toho mohlo něco vznikat, to si myslím, že stojí za upřesnění. A dále na koho dluhy vlastně přechází. Přejdou i na pěstouny, protože výkladem těch předmětných ustanovení by se dalo říci, že dluh přejde i na pěstouna, a nikoliv na zákonného zástupce. A co se stane, když přejde na stát, jakým způsobem to stát bude vymáhat, na koho přejde?
Dále je nutné asi provést určitou korekci u deliktní způsobilosti, protože ono se v tom návrhu hovoří o tom, že ve chvíli, když ten nezletilý úmyslně třeba prokopne míč výlohou, tak ten dluh nepřechází. Když ale z hrubé nedbalosti zapálí pole, tak ten dluh - pokusím se to urychlit (v reakci na poznámku kohosi z pléna) - tak ten dluh zkrátka u té hrubé nedbalosti přejde na toho rodiče. Nevyjasněn zůstává i vztah toho nového navrhovaného ustanovení s konkrétními skutkovými podstatami, které jsou v § 2920 a 2921 Občanského zákoníku.
Nejasnosti jsou i kolem postihu a to je, prosím, velmi důležité. My tu říkáme, že ten dluh přejde na rodiče a ten rodič ho bude moci v 18 letech po tom dítěti chtít. My to chceme zlepšit a já s tím velmi souhlasím. To berte jako kritiku, nechci ten návrh pohřbít. (? Špatná slyšitelnost v sále pro velký hluk.) My tu říkáme - chceme mladým lidem usnadnit vstup do dospělosti, ale vedeme je k tomu, že v 18 letech na ně v nalézacím řízení nastoupí rodiče a budou říkat - zaplať to, protože jsi způsobil tady tu škodu. Přiznejme si, že určitá část těch případů můžou být rodiny, které nejsou úplně stabilní a nedokážou se s tím nějakým způsobem vnitřně vyrovnat bez toho, aniž by byli voláni k nějaké soudní při.
Ještě si dovolím zmínit nějaké ... Tady to přeskočím, přeskočím, přeskočím... Velmi důležitá věc. Naše civilní řízení vychází z formálního pojetí účastenství, tzn. že účastník je ten, koho označíte v tom žalobním návrhu, v tom návrhu na zahájení řízení. Není možné, abychom řekli, že stačí označit jenom jednoho a soud si to nějakým způsobem podle toho hmotného práva dohledá. To není možné. Novela je také nekonzistentní v tom, na koho vlastně dopadá, jestli jsou to ti do 15 let - v té procesní části se hovoří o všech nezletilých.
A už jsem na konci. Významnou část té novely zabírají také procesní ustanovení. To znamená, zapovídá se rozhodovat kontumačně a rozsudkem pro uznání v těch věcech, ve kterých se to týká nezletilých. Ale ti nezletilí vůbec nejsou ti dlužníci, tzn. že je to vlastně takové trošku upravené nad rámec toho. Nejsou dlužníci z prostého důvodu - ten dluh není jejich, ten dluh přechází na rodiče.
A zároveň jedna věc, která tu chybí a tou to zakončím a tu bychom tam po mém soudu měli přidat, protože to zkrátka v té procesní úpravě chybí, tak je to, že významná část - a vůbec jsme to tady zatím neprojednávali - významná část exekucí a prostě těch tragických lidských příběhů vzniká rovněž z toho, že soudy volají k odpovědnosti ty žalované pomocí prosté výzvy. K prosté výzvě jde připojit doložka, ve které se soud zeptá - souhlasíte s tím, že o tady té věci rozhodnete bez nařízení jednání? Ten dlužník nebo ten žalovaný nepřebírá, prostá výzva se dá doručit náhradně a vlastně celý ten proces proběhne bez jakéhokoli vědomí toho žalovaného.
Jsou to věci, se kterými si, věřím, dokážeme poradit. Nepředkládám žádný procesní návrh a budu se těšit na projednávání ve výboru. Rozhodně to nebude nic jednoduchého.
