Protože dozvuky prohlášení čtyř stále čeří vodu, přidám svou kapku. Ono prohlášení čtyř bylo nemístné a nemělo k němu dojít. Nemělo ovšem dojít ani k tomu, že prezident ochotně přijal čínskou velvyslankyni. Tu by měl přijímat ministr zahraničí a na jeho úrovni se tak měla a mohla celá věc řešit. Zda byl text prohlášení hradní či ministerský nevím, ale jisté je, že prvotní impuls vzešel od intervence velvyslankyně na Hradě.
Ministr říká, že jeho prohlášení by nestačilo, že to muselo být údernější a zvolil podpisy čtyř. To ovšem buď svědčí o jeho malém sebevědomí anebo nám něco tají a to není pěkné. Jeho odůvodnění přítomnosti podpisů šéfů parlamentních komor je směšné. Prý parlament stojí nad vládou. No, nestojí. Tak to bylo v socialistické ústavě. V našem současném ústavním systému stojí všechny ústavní orgány na horizontále a vzájemné vztahy jsou definovány ústavními procesy.
Že Čína vydírala, o tom svědčí domácí vězení pro ministra zemědělství, které mu uložila, ač se onou dohodou zavázala ke spolupráci. Důvod? Neprojevoval dostatečný distanc od dalajlámy. To je ovšem nepřijatelné. A jak je to ostatně s onou dohodou o strategickém partnerství? Je tam jak uznání jedné Číny, tak ovšem i klauzule o podpoře a ochraně lidských práv. Má-li být tato klauzule brána vážně a především, nemá-li dohoda přebít náš ústavní pořádek, pak je třeba ji uplatňovat poněkud strukturovaněji. Ekonomičtí ministři nechť provozují obchod, avšak ministři, kteří mají lidská práva (byť i jen zčásti, jako v případě ministra kultury svoboda náboženská, přinejmenším) ve své agendě, těm nesmí být bráněno v jejich podpoře ve vztahu ke komukoliv. V opačném případě bychom nadřadili onu dohodu našemu ústavnímu pořádku. Navíc, jsou-li dva smluvní partneři, je třeba, aby oba respektovali právě a především ústavní pořádky svých zemí navzájem. Zde se mi zdá, že ministr zahraničí, žel, bere v úvahu jen zájmy čínského smluvního partnera, a to i za cenu opuštění domácí ústavní půdy. To je nepřijatelné a špatné. Navíc, k tomu, aby nás smluvní partner bral vážně, musíme prokazovat stejně vysokou míru sebevědomí jako má on. Fajn, pro něj je důležitá jednota Číny, pro nás jsou důležitá lidská práva, alespoň doufám, že tomu tak i v reálpolitice je. Ústavně jde o jasnou věc. Naznačeným strukturovaným uplatňováním dohody by bylo možno uspokojit obě strany. Za předpokladu ovšem, že se opravdu vzájemně respektují. A pokud nás někdo respektovat nechce, pak s ním nelze uzavírat žádné dohody.
