Vývoj v oblasti bydlení v Praze se již delší dobu ubírá nežádoucím směrem. IPR proto na základě požadavku Rady hl. m. Prahy vypracoval strategii, která nahrazuje poslední schválenou Koncepci bytové politiky z roku 2004. Strategie se zabývá pěti prioritními oblastmi, a to výstavbou dostupného a kvalitního bydlení, rozvojem městského bytového fondu, udržitelným bydlením pro specifické skupiny obyvatel, atraktivním bydlením na celém území Prahy a spoluprací města s klíčovými aktéry.
„Je primárně v zájmu samotné Prahy, aby vznikl dostatečný počet dostupných nových bytů. Zároveň je nutné soustředit se na zvyšování kvality a atraktivity bydlení a posilování jeho udržitelnosti. S tím souvisí i zlepšování podmínek života Pražanů,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora hl. m. Prahy.
Aby se v Praze zvýšila nabídka nových finančně dostupných a kvalitních bytů, musí se město mimo jiné soustředit na zlepšení podmínek pro rychlejší bytovou výstavbu, a to například přijetím Metropolitního plánu. Nezbytná je pro hlavní město také realizace stavebních projektů nájemního a družstevního bydlení za jeho aktivní účasti či zvyšování kvality nových projektů s ohledem na jejich udržitelnost.
„Bez strategického rámce, který určuje cíle, priority a nástroje bytové politiky a předpokládá aktivní účast města, není možné zvýšit dostupnost bydlení. Jedině koordinovaný přístup a souběžné využití nejrůznějších nástrojů zajistí pokrytí potřeb všech skupin obyvatel. Aktivní účast města má mnoho podob. Jednou z ověřených cest je i družstevní výstavba bytů, na níž město participuje tím, že spoluzaloží bytová družstva, stane se jejich členem, poskytne vhodné stavební pozemky a na těchto pozemcích zřídí družstvům právo stavby až na 99 let. Náklady na pořízení družstevního bytu se tím sníží až o třetinu oproti tržním cenám v dané lokalitě,“ dodává Hana Kordová Marvanová, radní hl. m. Prahy pro podporu bydlení.
Strategie má nastavené i konkrétní cíle. V Praze by mělo vznikat každý rok 9 000 nových bytů (v současnosti je dokončeno přibližně 5 500 bytů ročně). Do roku 2030 by se měl počet městských bytů rozšířit minimálně na 35 000 a hlavní město by mělo také disponovat minimálně 5 000 sociálními byty. Dokument se věnuje také problematice Airbnb, kdy navrhuje snížení celkového počtu bytů na této platformě z více než 11 000 na 5 000.
„Minulá vedení agendu dostupného a kvalitního městského bydlení dlouhodobě zanedbávala, nebyla to pro ně priorita. Mimo jiné kvůli tomu také došlo k masivnímu rozprodání obecního bytového fondu. Naproti tomu nová Strategie staví město do role hráče, který aktivně řídí svoji bytovou politiku, dbá na udržování a rozvoj bytového fondu a počítá s budoucí kooperací s dalšími klíčovými aktéry,“ komentuje Strategii rozvoje bydlení Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast bydlení.
Nová bytová výstavba by měla být primárně realizována uvnitř města na tzv. transformačních plochách, které tvoří 7,5 % rozlohy města. Zpomalí se tak neustálé rozrůstání Prahy do nezastavěných lokalit. Nejvyšší potenciál pro bydlení má zejména území Bubnů (až 27 tis. obyvatel), Nákladové nádraží Žižkov (až 15 tis. obyvatel), dále Smíchovské nádraží, Rohanské nábřeží, Nová Ruzyně a další.
„Nová koncepce dává Praze naději na kvalitnější město pro všechny její obyvatele. Město musí usilovat o to, aby nové bydlení vznikalo primárně v kompaktních a dobře vybavených městských lokalitách a dalo vzniknout tzv. městu krátkých vzdáleností. Tím se také minimalizují náklady na potřebnou infrastrukturu,“ doplňuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Aby byly splněny vytyčené cíle strategie, IPR zpracuje dva Akční plány, a to pro období 2021–2025 a následně pro 2026–2030. Plány se budou věnovat konkrétním opatřením a aktivitám s jasně daným harmonogramem a rozpočtem. Je nicméně nutné počítat s tím, že naplnění cílů strategie se neobejde bez zajištění významných finančních prostředků.
„Praha tímto dokumentem říká, že chce byty systematicky budovat, udržovat a provozovat – a to vše s důrazem na profesionalitu a efektivitu, jako je standardem v úspěšných městech v našem sousedství, například ve Vídni či v Mnichově. Cílem není postavit najednou celé nové sídliště jako v 70. letech, ale promyšlený a soustavný rozvoj bytového fondu, který bude sloužit jak učitelům, zdravotníkům, záchranářům a dalším profesím nezbytným pro chod města, tak k zajištění důstojného bydlení pro rodiny i jednotlivce ohrožené bytovou nouzí. Končí éra prodávání pozemků bez plánu, co na nich vyroste, a začala dlouhodobá a systematická práce na rozvoji městského bydlení.“ dodává Pavel Zelenka předseda Výboru pro bydlení Zastupitelstva hl. m. Prahy.
