Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, výroční zpráva, která je právě projednávána, může být nahlížena z několika pohledů. Může být projednána tak, že k ní žádné výhrady nemáme. Můžeme mít obsahové výhrady k tomu, co je v ní napsáno a můžeme mít výhrady k tomu, co v ní napsáno není.
Já se budu věnovat té třetí oblasti. Ono je docela logické, že to ve zprávě není a tím, co ve zprávě z mého pohledu chybí, je určitý trend uvadající pověsti pana předsedy, týkající se jeho nezávislosti a nestrannosti. V průběhu roku 2018 se objevila celá řada kauz, které svědčí o tom, ctím samozřejmě presumpci neviny, že úřad je řízen velmi koncentrovaně a dochází tam k řadě velmi pochybných věcí, pochybných rozhodnutí týkajících se zejm. personálních věcí.
První kauzou, na kterou bych chtěl upozornit, je kauza, která je i mediálně výrazně probíraná. A to je takzvaná kauza případu Brno-střed. A tedy angažování brněnského komunálního politika Jiřího Švachuly. Opět říkám, ctím presumpci neviny, tento komunální politik je nyní trestně stíhán. Rozhodoval o investicích a veřejných zakázkách v Městské části Brno-střed. Současně ovšem vykonával jako člen rozkladové komise, jmenován předsedou Ing. Rafajem, dozor nad veřejnými zakázkami. Pan předseda tam jmenoval pana Švachulu navzdory skutečnosti, že nemá ani právní, ani jiné vysokoškolské vzdělání, ani patřičné zkušenosti na rozdíl od zaměstnanců ÚOHS.
Druhou věcí, a to myslím, že nemusím rozebírat, je případ kauzy Kapsch a jednání s panem poslancem Faltýnkem a vůbec celá ta kauza, jak se postupně jednotliví aktéři přiznávali ke kontaktům a k rozebírání řekněme, celé veřejné zakázky na mýto.
Třetí věcí, která opět je alarmující, co se týká určité pověsti, určité nestrannosti pana předsedy Rafaje, angažování některých lidí v rozkladových komisích. Opět monokratickým rozhodnutím pana předsedy Rafaje. Jmenoval členkou rozkladové komise, pravda, v roce 2011, svou dceru Petru Rafajovou. Do roku 2015 jmenoval i svého zetě, manžela své dcery Petry Rafajové a další blízké osoby. Jmenoval své stranické kolegy, kteří neměli žádnou zkušenost s rozhodováním, s dozorem nad veřejnými zakázkami. Jmenoval dokonce celou řadu advokátů do rozkladových komisí, advokátů, kteří se účastní a sami zastupují jednu ze stran v řízení před ÚOHS. Další kauzou případ BusLine. Opět nechci rozebírat, co kdo jak udělal, ale ta fakta, která se objevila, mediálně jsou dostatečně známá. Účast pana Ing. Rafaje v roce 2015 na fotbalovém zápase Ajaxu Amsterdam v Nizozemsku v doprovodu své dcery, jak bylo mediálně prezentováno, a dalších osob. Společnost BusLine potom v některých částech, v některých městech potom vyhrála veřejnou zakázku opět za mediálního zájmu, jak byla zakázka nastavena třeba v České Lípě. V jiných městech byla zadávací řízení naopak rušena. Příklad Libereckého kraje a dopravní tendry, které byly rušeny od roku 2012.
Těmito kauzami jsem výběrově chtěl ukázat, že opravdu není dobrá pověst pana Ing. Rafaje a možná že by přicházela do úvahy aplikace ustanovení § 1, odst. 8, písm. b) zákona o působnosti na ÚOHS, kdy je možné odvolat předsedu ÚOHS, narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce a narušuje-li nezávislost a nestrannost úřadu. A já myslím, že těch kauz, které jsem řekl, je taková řada, že jednání, ke kterému se dotyční i přiznávali bezděky, potvrzují, že nezávislost určitě není na takové úrovni, jakou ÚOHS vyžaduje.
Já vám děkuji za pozornost.
