Ústavní soud
Ústavní soud zamítl Vaši žalobu (nebo se pletu, že ji podali členové senátorský klub STAN?) na vyhlášení voleb i kvůli tomu, že jste neměli oprávnění ji podat. Jak to, že jste to nevěděli? Mě přijde, že ÚS pořád řeší nějaké žaloby od politiků, kteří je často podávají, jen aby se zviditelnili. Když podávat žalobu, tak řádně připravenou ať má co největší šanci uspět. Dále, myslíte, že je pro voliče důležité, kdy byly volby vyhlášeny? Vždyť strany dělají kampaň pořád. Teď se také řeší rozhodnutí ÚS ohledně přepočítávaní hlasů ve volbách. Chápu to správně, že se to týká je Sněmovny? Ale o změně zákona budete hlasovat i Vy. Zajímal by mě tak váš pohled na to, jak volební zákon změnit? A je teď na promyšlené změny čas? Jaký vliv budou mít změny pro nás? Já myslím, že žádné. Politici nebudou jiní a o tom to je
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
11.02.2021 14:47:47 - JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.
Vážená paní Sedláková, K návrhu části Senátu k Ústavnímu soudu jsem se nepřidal. Nesouhlasil jsem jak z důvodu procesních (tedy proto, že senátoři nemohou v této věci činit podání k Ústavnímu soudu) a jednak proto, že mi nepřijde nijak proti právním předpisům, pokud Prezident vyhlásí volby s delším časovým předstihem. A jestli voliči řeší, kdy byly volby vyhlášeny – upřímně si myslím, že neřeší. Určitý problém je to pro politické strany s evidencí všeho, co s volbami může souviset. Tady je vůbec otázka, zda je nutné aby nějaká taková evidence byla. Podle mého názoru by peníze utracené na chod úřadu, který nad hospodařením stran dohlíží, byly mnohem užitečněji použité pro skutečně potřebné. Co se týká změny volebního zákona, tak tady mají obě komory Parlamentu stejné postavení. Jedna komora nemůže přehlasovat druhou. Změnit volební zákon je v současné situaci sice obtížné, ale zvládnutelné. Myslím si, že shoda bude spíše na minimálních změnách – tedy nové nastavení vzorce pro výpočet rozdělení mandátů jednotlivým politickým stranám. Mnou preferované řešení je pevné rozdělení části mandátů (třeba 160) na jednotlivé kraje a následné dorozdělení 40 mandátů jednotlivým stranám tak, aby proporce dělení mandátů odpovídala proporci počtu hlasů ve volbách. Na komplexnější změně se – obávám – strany nedohodnou.
