Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předstupuji před vás s vládním návrhem zákona, kterým se mění insolvenční zákon a některé další s tím související zákony. V zásadě se jedná o návrh, který reaguje na problém, se kterým se Česká republika dlouhodoběji potýká, nejenom v insolvenční oblasti, ale zejména s přesahem do oblasti sociální, a to je předlužení nikoliv nevýznamné části občanů České republiky, kteří se dostali do tzv. dluhové pasti, to znamená, do situace, kdy již nejsou schopni splácet své závazky a v zásadě se tedy nacházejí v sociálně a tím pádem i v ekonomicky bezvýchodné situaci.
Je pravda, že možnost tzv. osobních bankrotů byla do českého právního řádu zavedena již před nějakou dobou, nicméně právě na základě vyhodnocení platné právní úpravy byl vypracován vládní návrh novely zákona, který posléze, poté, co nad ním byly stráveny hodiny a hodiny debat, prošel Poslaneckou sněmovnou, a podoba, kterou máte před sebou, odpovídá tedy vůli Poslanecké sněmovny.
Podstatné je z hlediska oddlužení nebo vůbec, na jakých principech tento návrh zákona stojí. V zásadě cílem je zjednodušit oddlužení těm dlužníkům, kteří, jak jsem říkal, jsou v dluhové pasti a nejsou již v rámci standardních procesů, včetně exekuce, schopni své závazky splácet. Pro ně se nově zavádí možnost oddlužení trvající tři roky, za předpokladu, že budou schopni splatit alespoň 60 % svých závazků.
To je poměrně výrazný posun, protože stávající úprava počítá pouze s pětiletým oddlužením a v zásadě tedy s povinností splatit alespoň 30 % závazků.
Kromě této tříleté varianty, která, mimochodem, automaticky se bude vztahovat i na starobní důchodce a invalidní důchodce, u nich tedy bude platit bez dalšího.
Návrh předpokládá zachování pětileté varianty, ovšem v podstatně liberálnější podobě, než platí podle stávajícího zákona. Nebude už totiž s pětiletou variantou spojena povinnost splatit nějakou konkrétní částku vyjádřenou v procentu k celkovému dluhu. To je poměrně podstatné zdůraznit, protože někdy v nějakých zjednodušených vyjádřeních se říká, že tady zůstává zachována nějaká 30procentní bariéra pro oddlužení. Není tomu tak. Není podmínkou splatit 30 % v pětileté variantě, stačí splatit, třeba hypoteticky i jedno procento. A reálně se výše splacené částky bude asi pohybovat někde výš, ale není to limitováno třiceti procenty.
To, kde zůstalo těchto 30 % zachováno, je dle způsobu, jakým se prokáže, že dlužník po dobu, kdy se nacházel v režimu insolvence, řádně plnil své závazky a vynakládal veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby své závazky splácel, bez ohledu na to, kolik jich splatí. Podstatné je úsilí, které on vynakládá na to, aby závazky splácel.
A tady tento návrh předpokládá dvojí procesní režim, ale jenom z hlediska dokazování. U toho, kdo splatí 30 %, dokazování bude zjednodušené a v zásadě platí vyvratitelná domněnka, že tedy veškeré úsilí vynaložil a že své povinnosti řádně plnil.
U toho, kdo splatí méně než 30 %, to bude individuálně zkoumáno.
Nicméně na druhou stranu je potřeba říci, že tento zákon zároveň předpokládá v průběhu celého oddlužení, ať už tříletého nebo pětiletého, že zakotvuje povinnost insolvenčního správce kdykoliv upozornit soud na to, že dlužník své povinnosti neplní. Jinými slovy, pokud takové upozornění od insolvenčního správce přijde a ukáže-li se jako důvodné, oddlužení bude ukončeno v zásadě kdykoli v průběhu tří až pěti let. To znamená, že situace, kdy se najednou na konci pěti let ukáže, že někdo neplnil závažným způsobem své povinnosti a nemá být tedy oddlužen, v zásadě v praxi nemůže nastat, protože by se na to přišlo již v průběhu celého oddlužení a dotyčný by byl v zásadě bezodkladně z tohoto systému vyloučen.
Z dalších změn, které tento návrh v souvislosti s oddlužením obsahuje, je, aby oddlužení nebylo institutem v zásadě jenom fiktivním, ze kterého nebudou mít nic věřitelé.
Velmi složitě jsme hledali vyvážení mezi zájmy dlužníků a mezi zájmy věřitelů. Samozřejmě chápu, že primárně smyslem oddlužení je navrátit tyto lidi do standardního sociálního a ekonomického prostředí, zbavit je dluhů, tak aby mohli začít v zásadě normální život. Nicméně je potřeba mít na paměti, že pořád jsou to lidé, kteří někomu dluží. Proto tento návrh obsahuje ustanovení, podle kterého každý z dlužníků by měl být schopen v zásadě plnit určité povinnosti, a to včetně toho, že musí být schopen splácet náklady samotného insolvenčního řízení, což je zhruba 1.000 Kč měsíčně, a stejnou částku splácet svým dlužníkům. Jinými slovy, tento návrh je koncipován tak, že od každého dlužníka předpokládá schopnost splácet alespoň 2.000 Kč měsíčně.
Je to právě o vyváženosti zájmů věřitelů a zájmů dlužníků, tak aby věřitelé úplně neodstrouhali a přece jenom část dlužné částky se k nim dostala. Zase by bylo poněkud nelogické, aby dotyčný platil insolvenčního správce a věřitelé z toho ve výsledku neměli vůbec nic. To by byl jenom systém pro systém. Proto se to jeví jako opatření vyvážené.
My ještě navíc na základě velmi intenzivních debat s odbornou veřejností, včetně soudců, kteří o insolvencích v praxi rozhodují, protože očekáváme výrazný nápad, výrazný nárůst případů, kdy bude probíhat insolvenční řízení, jsme přistoupili k celé řadě úprav v oblasti procesu, kde cílem je zjednodušit procesní úpravu tak, aby soudy nebyly zatěžovány procesními úkony a tím pádem byly schopny odbavovat vyšší počet případů.
Vzhledem k tomu, kolik času bylo na přípravě návrhu tohoto zákona, chci moc poprosit – vidím, že jsou podány pozměňovací návrhy – o to, abyste zvážili schválení tohoto návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Poslaneckou sněmovnou, protože se jedná za prvé o výrazný posun oproti stávající právní úpravě, o úpravu, která pomůže dlužníkům zbavit se jejich závazků. A zároveň se jedná o výsledek velmi složitých debat.
My zároveň jsme připraveni provést zhruba po roce účinnosti toho návrhu vyhodnocení jeho efektivity, samozřejmě, pokud by se ukázalo, že tam je něco nefunkčního, samozřejmě, to může nastat u jakékoli právní úpravy, tak jsme připraveni přijít s nějakými dílčími změnami, které by ty případné nedostatky odstranily. Tolik asi na úvod na představení hlavních principů toho návrhu, nechci zdržovat, samozřejmě jsem případně připraven zodpovídat dotazy, které by v rámci rozpravy zazněly. Děkuji zatím za pozornost.