„Takzvaná protišikanózní novela insolvenčního zákona reaguje na poznatky z praxe. Ta ukázala, že veřejnost automaticky vnímá informace o pouhém zahájení insolvenčního řízení tak, že se daná společnost či firma nachází ve finančních problémech, tedy že je v úpadku. Naším cílem je eliminovat podávání očividně bezdůvodných návrhů, a zabránit tak možným negativním dopadům takových podání,“ uvedl Jiří Pospíšil.
Reakce veřejnosti na podaný insolvenční návrh vede k likvidačním následkům i pro firmy, které jsou z ekonomického hlediska zdravé. Zahájení insolvenčního řízení má přitom pouze informativní charakter a neznamená automaticky úpadek dlužníka. Úpadek musí osvědčit soud přezkoumáním majetkových poměrů dlužníka a rozhodnutím o úpadku.
Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo novelu zákona ve spolupráci se stálou expertní skupinou S 22, kterou Jiří Pospíšil zřídil v roce 2007 k vyhodnocování aplikační praxe insolvenčního práva a ke spolupráci na tvorbě insolvenční legislativy. Členy této skupiny jsou kromě expertů ministerstva také zástupci justice, akademické obce a obchodní a ekonomické sféry.
Šikanózním návrhům na zahájení insolvenčního řízení mají zabránit následující opatření:
1) Soudní poplatek za věřitelský insolvenční návrh
Již samotná existence tohoto poplatku ve výši 5000 korun ovlivní rozhodnutí věřitele, jestli insolvenční návrh podá, nebo nepodá.
2) Odmítnutí návrhu věřitele pro zjevnou bezdůvodnost
Novela dává soudu možnost odmítnout věřitelův insolvenční návrh. Zároveň stanoví vyvratitelnou domněnku, kdy se jedná o návrh zjevně bezdůvodný (například při zjevném nepoměru pohledávky ve vztahu k majetku dlužníka).
3) Pokuta za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh
Sankci stanoví insolvenční soud v případě, že odmítne insolvenční návrh věřitele pro zjevnou bezdůvodnost.
4) Složení paušální částky na náhradu škody
Zároveň s odmítnutím insolvenčního návrhu věřitele pro zjevnou bezdůvodnost soud věřiteli uloží, aby na účet soudu složil paušální částku na náhradu škody. Částka se věřiteli vrátí, pokud dlužník do 3 měsíců nepodá žalobu na náhradu škody podle insolvenčního zákona.
5) Předběžné opatření k vyloučení účinků zahájeného řízení
Soud může vyloučit účinky insolvenčního řízení zahájeného na návrh věřitele kdykoliv až do rozhodnutí o úpadku. Dlužník tak nebude omezován při nakládání se svým majetkem.
6) Složení jistoty na náhradu případné škody dlužníka
Soud může na návrh dlužníka uložit věřiteli povinnost složit jistotu až do rozhodnutí o úpadku. Pokud například dlužník prokáže, že v souvislosti s návrhem na zahájení insolvenčního řízení nemohl uzavřít výhodný obchod, který by jinak bezpochyby uzavřel, bude složená jistota sloužit k náhradě této škody.
7) Zjemnění formulace textu zveřejňovaných vyhlášek
Z textu zveřejňovaných vyhlášek, kterými se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, bude patrné, jestli daný návrh podal dlužník, nebo věřitel. Budou také obsahovat informaci, že zahájení řízení ještě neznamená úpadek dlužníka - obzvlášť v případě věřitelských insolvenčních návrhů.
V roce 2012 plánuje ministerstvo spravedlnosti předložit vládě ještě tzv. koncepční novelu insolvenčního zákona, která bude reakcí na komplexní posouzení kladů a záporů institutů nového úpadkového práva. Novela bude založena na rozsáhlé analýze vycházející ze zkušeností insolvenčních soudů, insolvenčních správců i samotných dlužníků a věřitelů.