Je třeba zdůraznit, že navrhovaná právní úprava nesnižuje standard ochrany povinného, tedy dlužníka. Namísto odvolání proti usnesení soudu o nařízení exekuce bude moci dlužník po doručení vyrozumění o zahájení exekuce podat návrh na její zastavení. Samotnou exekuci, tedy faktické postižení majetku dlužníka, bude možné provést až tehdy, pokud tomuto návrhu nebude vyhověno.

Zahájení exekuce bude nově upraveno tak, že exekutor bude mít povinnost zapsat do neveřejného elektronického rejstříku zahájených exekucí údaje určené zákonem, a to ve stanovené lhůtě. Tento zápis bude prvním úkonem exekutora v exekučním řízení. Až poté bude moci provádět zjišťování a zajišťování majetku dlužníka. Rejstřík zahájených exekucí má podle návrhu centrálně spravovat ministerstvo spravedlnosti; nahlížet do něj budou moci soudy a exekutorská komora.

Další významnou změnou, kterou novela exekučního řádu přináší, je omezení takzvané dvoukolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce – tedy vymáhání exekučních titulů, jež mohou v současné době vymáhat jak soudy, tak i exekutoři. Soud bude nadále provádět výkon rozhodnutí jen ve výslovně stanovených věcech, mezi nimiž je například rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, rozhodnutí ve věcech výživného na děti či ve věcech pohledávek ze soudních poplatků. Práva účastníků řízení zůstanou zachována, a to včetně možnosti domoci se svého práva u soudu v případě, že vznikne spor.

Zrušení nařizování exekucí soudem i omezení dvoukolejnosti systému vymáhání pohledávek pokládám za základní, nezbytné atributy potřebné koncepční změny, díky níž se zrychlí a zefektivní výkon exekučních titulů, sjednotí se postup při výkonu většiny těchto titulů a v neposlední řadě se též uspoří výdaje ze státního rozpočtu, které stát vynakládá na soudní výkon rozhodnutí.

JUDr. Jiří Pospíšil, místopředseda strany, předseda regionálního sdružení a ministr, poslanec PČR