Snad si někteří vzpomenou, že bývalý ministr vnitra Langer tvrdil, že na pozici ministra se cílevědomě připravoval deset let. Před nástupem na MV mluvil o nutnosti reformovat Policii ČR a k tomu účelu zpracoval poměrně obsáhlý materiál, který byl rozdělen do deseti pilířů (kapitol). O jeho reformě se mnoho lidí v policii i mimo ni vyjadřovalo se značným despektem a Langerův projekt nazývali „deformou“. Naprosto vůbec nechci s kritiky Langerovy reformy polemizovat (mají totiž pravdu), osobně však soudím, že vůbec nejhorší na Langerově úřadování byla jeho personální praxe. Třeba si někdo pamatuje Topolánkův výrok po volbách 2006, že přijde noc dlouhých nožů. Jakkoli šlo o výrok naprosto nechutný, který by průměrně slušný politik nikdy nevypustil z pusy, s velkou nadsázkou bych si dovolil říci, že Langer ji v policii realizoval a za jeho úřadování znechuceně „odešlo“ ve velmi krátké době nejvíce velmi zkušených policistů. A vůbec není pravda, že to bylo jen kvůli novému, výhodnému, služebnímu zákonu.

                Ale vraťme se k reformě samotné. Opravdu nerad bych byl jednostranně kritický, proto uvedu alespoň něco z pozitiv, které reforma přinesla. Považuji za správné, že se vedení MV rozhodlo investovat poměrně velké peníze do rekonstrukcí a modernizace policejních služeben (akce známá pod názvem P 1000), jakkoli to bylo provázeno nejrůznějšími problémy. Poměrně velké peníze přišly také na obnovu vozového parku a do IT technologií, účinným se stal nový služební zákon. Ostatními „pilíři“ reformy se zabývat nebudu, protože se v nich neodehrálo nic moc zajímavého, a soustředím se jen na jednu oblast, podle mého soudu však mimořádně důležitou.

                Reforma měla učinit Policii ČR lepší, výkonnější, vlídnější k občanům, … A právě pokud jde o pracovní výkon služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV) – elitní části policie, kam se touží dostat mnoho ze začínajících policistů, došlo k vývoji, který rozhodně nikdo zodpovědný nemohl chtít. Nejprve byla v rámci reorganizace zrušena finanční policie (u které byl vedoucím pracovníkem dnešní úspěšný šéf protikorupční služby Martinec) a pak začalo organizační „rozebírání“ okresů. O dopadech viz níže.

                Základním pracovním produktem SKPV je úspěšné ukončení případu – zjištění pachatele a odevzdání trestního spisu na státní zastupitelství s návrhem na podání obžaloby (NPO). A nyní trochu čísel:

                Počty případů uzavřených návrhem na podání obžaloby (NPO) jsou včetně tzv. odklonů (jde o postup dle § 307 a 309 trestního řádu, kdy u méně závažných případů a při splnění jistých podmínek, zejména doznání pachatele a uhrazení způsobené škody, může dojít k podmíněnému zastavení trestního stíhání, příp. k zastavení trestního stíhání po tzv. narovnání).

                K poklesu pracovního výkonu došlo už v prvním roku Langerova úřadování (2006), ale šlo o snížení o zhruba 3,5 %, v r. 2007 to bylo podobné, ale pak vlivem rozbíjení struktury okresních policejních ředitelství a naprosto nesmyslné personální praxi, kdy zklamáni a znechuceni houfně odcházeli zkušení pracovníci, kterým se vyčítal nedostatek formálního vzdělání a dokonce i věk (mluvilo se tehdy o „vytěsňování“ personálního špuntu) byl v r. 2008 meziroční pokles výkonu o cca 7,5 % a dalšímu poklesu už se nedalo zabránit – v r. 2009 byl meziroční pokles o cca 24 % a v r. 2010 o dalších cca 14 %. Celkem za dobu od r 2005 do r. 2010 klesl počet případů uzavřených návrhem na podání obžaloby o více než 43 %. Pro úplnost považuji za správné dodat, že ve stejném období se snížil i počet policistů SKPV o cca 10 % a navíc se celkově méně zkušení policisté SKPV začali věnovat jednoduchým případům, které šlo vyřídit v tzv. zkráceném řízení (jde o případy, pro které je typické zejména to, že na nich je minimum práce pro kriminalisty v terénu). Takových případů ukončila SKPV v r. 2005 v celé republice 1730, v r. 2011 už 6322. Jestli se SKPV má zabývat i jednoduchými případy, které lze uzavřít ve zkráceném řízení, to je diskutabilní a názor na to není jednotný. V každém případu však platí, že i kdybychom k případům ukončeným návrhem na podání obžaloby přičetli snadné případy zkráceného řízení a započetli bychom pokles počtu policistů SKPV, vyšel by nám v období 2005 až 2011 pokles základního pracovního výkonu SKPV o 25 % a výsledky za pololetí tohoto roku rozhodně nenaznačují, že by se situace měla zlepšit. Celá věc další komentář nepotřebuje, z Langerova personálního řádění se policie bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho. Byl to snad záměr?

                Je nezbytné, aby Policie ČR získala větší nezávislost na MV, aby policejní rozpočet byl reálně oddělen od rozpočtu MV a aby skončilo období účelově prováděných organizačních změn, které vyhánějí policisty ze služby.