Den veteránů je ale také dnem, kdy se musíme zamyslet i nad údělem veteránů novodobých, tedy lidí, kteří prošli všemi zahraničními misemi naší armády. Jsou jich už tisíce, nasazovali své životy za hodnoty našeho státu a šířili jeho dobré jméno v zahraničí.

Bohužel, v rámci bezhlavých škrtů Nečasovy vlády se jejich pozice nezlepšuje. Naopak, pravicová vláda sice podporuje nasazování těchto vojáků v zahraničních misích, avšak po jejich návratu jsou tito vojáci místo vděku a podpory konfrontováni s osekáváním platů, příspěvků na bydlení, výluhových příspěvků či dokonce s propuštěním. V kontrastu s dalšími a dalšími korupčními skandály, které se týkají politiků jak napříč vládou, tak vládními stranami, kdy byly a stále jsou doslova oknem vyhazovány částky v objemu, jehož zlomek by stačil na pokrytí programů komplexní péče o veterány, souhlasím se stále sílící kritikou v řadách vojáků.

Jako stínový ministr obrany jsem již v minulosti vyzýval Topolánkovu vládu, aby připravila komplexní program péče o novodobé veterány. Takový program, který by jasně definoval povinnosti státu vůči příslušníkům našich misí i poté, co opustí výkon služby tak, aby byl stát na jedné straně schopen využít jejich zkušeností a na straně druhé, aby jim nabídl jasnou perspektivu na několik let dopředu, včetně komplexní péče v případě jakýchkoliv nenadálých situací či ve stáří.

Vyzývám proto ministra obrany Alexandra Vondru, aby v tento den zveřejnil své návrhy na péči o vojenské veterány, popřípadě aby se jasně zavázal k urychlené přípravě takového programu. V opačném případě bych to musel považovat za potvrzení stavu, kdy mnozí příslušníci armády oprávněně konstatují, že jimi jak Topolánkova, tak Nečasova vláda pohrdá.

Dnešní den tak by tak neměl být jen dnem vzpomínek na minulost, ale i impulsem k tomu, abychom přemýšleli i o budoucnosti. Veteráni budou jistě díky neklidnému světu okolo nás přibývat.

Petr Hulinský, stínový ministr obrany za ČSSD