Dne 1.12. jsem se ne serveru Lidovky.cz, který spadá do Vydavatelství MAFRA a.s., které je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem, dočetl, že jsem v Poslanecké sněmovně při projednávání státního rozpočtu na rok 2017 navrhl vzít 90 mil. Kč z kapitoly Ústavu pro studium totalitních režimů (dále jen ÚSTR) a dát je na platy příslušníků policie a hasičů, které považuji dlouhodobě za podhodnocené.

Potud je to pravda. Z příspěvku však tak nějak vyplývá, že jsem tak učinil den poté, kdy ÚSTR v rámci projektu Paměti národa zveřejnil rozhovor s mým otcem – bývalým horníkem Jaroslavem Ondráčkem. Já dodávám hrdinou socialistické práce, s právem nosit zlatou hvězdu, který celý život čestně pracoval pro tuto zemi, a na kterého jsem jako syn velmi pyšný.

V článku zcela záměrně vypadla první věta mého odůvodnění, kde jsem uvedl, že ústav dlouhodobě vykazuje výsledky své činnosti, které co do kvantity, ale ani co do kvality neodpovídají výdajům s nimi spojenými. Bylo jen uvedeno, že je otázkou, zda v roce 2017 potřebujeme tento ústav v takovém personálním obsazení a tím pádem i výdaje, které jsou co do mzdových výdajů prakticky totožné s výdaji na Ústavní soud. Na ústavu, že pracuje 50 historiků, ale vedle těchto lidí z ÚSTRu že existuje také Ústav pro soudobé dějiny a Ústav Akademie věd. Všichni bádají a pátrají po tom samém. Dnes ještě dodávám, že všichni tito „badatelé“ jsou nápadně podobni těm, kteří pro císaře Rudolfa II. ve známém filmu Císařův pekař a Pekařův císař vyráběli elixír věčného mládí nebo zlato.

Autor, který ani nemá tu odvahu, aby se pod příspěvek podepsal, měl jasno hned. Otázkou však je proč si nedal tu námahu, aby z webu Poslanecké sněmovny zjistil, že můj pozměňovací návrh – dokument 5222 byl do systému vložen již 11.11. tohoto roku, tedy více jak dva týdny před zveřejněním onoho rozhovoru? Že obdobný návrh jsem podal i v roce 2015. Autor zřejmě ani nezná kontrolní závěr z kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 15/39 „Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit organizační složky státu Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek“, který jasně potvrzuje tu moji první větu odůvodnění, kterou pro jistotu vynechal. Čtenáři Lidovek.cz asi musí zůstat ušetření takové informaci, že peníze daňových poplatníků, tedy jich samotných jsou vynakládány nehospodárně a že na ÚSTRu, který je zašívárnou pro partu vyvolených a kterému svého času řediteloval současný ministr kultury Daniel Herman, panuje neskutečný bordel, za který však nikdo nenese žádnou odpovědnost.

Lidovky.cz se tak zcela záměrně zpronevěřily svému vydavatelskému kodexu, který uvádí, že společnost nestraní žádným politickým stranám, čímž pomáhá čtenářům, aby si mohli učinit svůj vlastní názor. Lidovky tak pro mě zůstávají žumpou české žurnalistky a divím se panu Babišovi, že toto platí.

Zdeněk Ondráček
Poslanec PSP ČR za KSČM