Společně s kolegou poslancem Jiřím Maškem (ANO) a dalšími kolegy jsme na základě podkladů z ministerstva vnitra, policejního prezidia a po mnoha odborných konzultacích s ministerstvem financí zpracovali a předložili novelu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jsme přesvědčeni, že bezpečnostní sbory, zejména Policie ČR a Vězeňská služba ČR trpí personální nestabilitou. Jen u policie chybělo na konci roku více jak 2 700 policistů. Vedení policie i ministerstva vnitra o problému ví, ale tváří se, že neexistuje. Základní útvary policie již dlouho zajišťují nepřetržitý výkon služby buď společnými hlídkami dvou oddělení, což logicky prodlužuje dojezdový čas, nebo nutností odsloužit desítky přesčasových hodin měsíčně. Po zrušení 150 hodin služby zdarma příslušníci přivítali, že za odsloužené přesčasové hodiny dostanou zaplaceno, ale vzhledem k tomu, že toto trvá už několik let, začínají být unaveni a u mnohých, zejména déle sloužících, už nezabírají ani ty peníze. Průměrný plat policisty na rok 2019 je kolem 45 tis. korun hrubého měsíčně. Není tedy problém, aby policista na základním útvaru přinesl domů i 40 tisíc korun a více měsíčně, ale za jakou cenu.
Vzhledem k poslednímu navýšení platů o cca 2.800,- Kč uvažuje mnoho příslušníků, že na konci tohoto roku ukončí služební poměr a budou pobírat výsluhový příspěvek. Toto je diskutováno i na služebních poradách a vedení policie o tom moc dobře ví. Jejich představa stabilizace je však jen v dalším nalévání financí. Hovoří proto o zavedení stabilizačních příplatků, příplatků na bydlení a další. To se příslušníkům poslouchá hezky, ale není řečeno, kde na to vezmou peníze. Podotýkám, že poskytnou policistům benefit v podobě stravenky se slibuje už více jak 2 roky. My s kolegou po mnoha konzultacích s ministerstvem financí víme, že dodat další finance nebude jednoduché. Podle financí je peněz v resortu vnitra dost, ale jsou vnitřně špatně rozdělovány. Bohužel, nezbývá než souhlasit. Těžko se oponuje faktu, že jsou udělovány statisícové odměny manažerům a příslušníkům v posledním roce služby, které následně navyšují výsluhové nároky o tisíce až desetitisíce korun měsíčně. Opravdu nejsou výjimkou výsluhy ve výši 50 tisíc korun a vyšší. Dnes se na výsluhy bývalým příslušníkům dávají necelé čtyř miliard korun ročně a velmi rychle to roste. Otázkou je do kdy a jaká opatření vláda přijme, až to bude neufinancovatelné.
Proto jsme připravili novelu zákona, která má za cíl část peněz, které by se ušetřily snížením výsluhových nároků, předat formou stabilizačních odměn sloužícím příslušníkům. Chceme také rozvázat ruce vládě, která svým nařízením stanoví platové tarify. Vláda by mohla objem peněz, které se rozhodne přidat příslušníkům do základních tarifů, lépe rozdělit a přidat více těm nízkopříjmovým, tedy převážně těm policistům na základních útvarech, dozorcům v přímém styku s odsouzenými i tzv. mokrým hasičům. To velmi rychle pochopili manažeři a s hlásnou troubou odborů spustili hysterickou reakci, kde si jako rukojmí vzali právě řadové příslušníky. Okamžitě řekli, že odejdou stovky a tisíce příslušníků a že nastane kolaps. Vláda se zalekla a ve svém stanovisku v podstatě papouškovala vyjádření těch, kterých by se náš návrh přímo dotkl, tedy manažerů se statisícovými odměnami, kteří si připravují výsluhové nároky na 50 tisíc a vyšší. Vláda tedy selhala, není schopna a ani ochotna problémy v bezpečnostních sborech řešit a není tak zřejmé co bude, až kolaps nastane. Podle všeho to bude na začátku příštího roku, kdy skutečně odejdou stovky příslušníků, ale ne těch z manažerských pozic, ale těch ze základních útvarů.
Za sebe tedy říkám, že se vlády budu ptát, jak si stabilizaci bezpečnostních složek představuje konkrétně řešit. Pokud vím tak o stabilizaci bezpečnostních sborů se píše i v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše a mluvila o ní i vláda Bohuslava Sobotky. Papír však snese všechno.
