Z analýzy, jejíž finální verzi má již Ministerstvo spravedlnosti k dispozici a která je ke stažení na webu ministerstva, vyplývá jednoznačný závěr, že pouhé zavedení teritoriality by vedlo k podstatnému snížení vymahatelnosti pohledávek.

„Analýza bohužel potvrdila naše obavy, že jednoduché zavedení principu teritoriality by fakticky snížilo vymahatelnost práva. Z materiálu totiž vyplývá, že by vymahatelnost pohledávek mohla po takto razantním systémovém zásahu poklesnout v řádech desítek procent. Je to dáno především tím, že mezi exekutorskými úřady existují zásadní rozdíly ve výkonnosti a efektivitě, jež by teritorialita neodstranila, pouze by došlo k rovnoměrnějšímu rozložení nápadu exekucí,“ komentoval výstupy z analýzy ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

„Ministerstvo spravedlnosti intenzivně pracuje na legislativních i nelegislativních opatřeních, která umožní princip teritoriality v budoucnu zavést, aniž by měl devastující dopad na vymahatelnost práva. Bez toho by stanovení místní příslušnosti pro výkon exekucí bylo velkým hazardem,“ doplnil Pelikán.

Z analýzy VŠE dále vyplývá, že vymahatelnost obdobných pohledávek, u kterých začala exekuce i jenom ve dvou po sobě jdoucích letech, je významným způsobem odlišná (ve stejném regionu a stejném exekučním úřadu), a příjmy exekutorského úřadu z vymáhání těchto pohledávek musí nutně významně kolísat. Pokud by exekutorské úřady v důsledku zavedení principu teritoriality neměly diverzifikované teritorium, ale toto teritorium by bylo „úzké“ ve smyslu jeho ekonomické homogennosti, mohlo by docházet k častým a neustále se opakujícím „krizím“ exekutorských úřadů. Provedená analýza úspěšnosti vymáhání ve vazbě na konkrétní teritorium jednoznačně prokázala, že existuje rozdílná bonita teritorií, přičemž se tato teritoria liší naprosto zásadně. Ekonomický úspěch exekutora je závislý na úspěšnosti vymožení pohledávky, protože z toho je vypočítávána jeho odměna.

Podle analýzy by byl jedním z důsledků zavedení teritoriality rovněž pokles poptávky po službách exekutorských úřadů, což by znamenalo dopad do zaměstnanosti v řádu stovek pracovních míst. Tento úbytek poptávky by se částečně přesunul do oblasti alternativních postupů vymáhání pohledávek, částečně by tato poptávka zmizela, protože pro věřitele by bylo nejjednodušší a nejlevnější pohledávky odepsat. Analýza v této souvislosti upozorňuje na možnost masivního prodeje pohledávek velkých věřitelů specializovaným firmám.

Z analýzy rovněž plyne, že přiřazování případů podle místní příslušnosti by de facto soudním exekutorům zajišťovalo zakázky bez ohledu na poskytovanou kvalitu a přístup ke klientovi. Soudní exekutoři by v prostředí nemožnosti růstu (teritorialita by znamenala uzákonění velikosti exekutorského úřadu) minimalizovali činnost svého úřadu. Problematický by byl z tohoto hlediska rovněž přechod z platného právního stavu k principu teritoriality, protože analýzou byly odhaleny zřetelné rozdíly v personálním obsazení jednotlivých exekutorských úřadů, a to co do počtu i co do struktury zaměstnanců (exekutorští kandidáti, koncipienti, vykonavatelé a ostatní zaměstnanci).

Do té doby, než budou výše zmíněná rizika odstraněna, není podle ministra Pelikána zavedení principu teritoriality žádoucí.