Návrh umožní nezletilým flexibilnější možnost sjednání práce, upravuje omezení svéprávnosti, zjednodušuje změny názvů spolků a společenství vlastníků, zavádí evidenci svěřenských fondů či vyjasňuje pochybností stran úpravy tzv. patologicko-anatomických pitev.
„Důvodem předložení změn je snaha poskytnout řešení pro některé zásadní problémy, s nimiž se praxe po účinnosti nového civilního kodexu potýká, a pro které úprava v tomto kodexu neposkytuje uspokojivá řešení,“ uvedl ministr Robert Pelikán. Podle něj Ministerstvo spravedlnosti vybralo pro změny především takové oblasti, jejichž stávající úprava může výrazně omezit, znepříjemnit či nevratně změnit život těch, kterých se přímo dotýkají povinnosti plynoucí z nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.
Cílem změn je umožnit, aby si lidé starší 15 let, kteří dosud neskončili povinnou školní docházku, mohli sjednat práci. Nová úprava má také prodlužit lhůtu, ve které musí soud přezkoumat důvody pro omezení svéprávnosti. Smyslem úpravy je vytvořit dostatečný časový prostor pro náležitý přezkum případů osob takto dříve omezených a zvážit méně omezující opatření do budoucna. Návrh rovněž umožní lépe zohlednit potřeby osob postižených nevratně tak, aby nebyly vystaveny častému, opakovanému přezkumu.
Návrh také počítá se zjednodušením právního styku: nově bude ve všech případech stačit plná moc s úředně ověřeným podpisem místo dosud vyžadované plné moci ve formě veřejné listiny.
Schválený materiál zavádí i částečně veřejnou evidenci svěřenských fondů s cílem předejít jejich zneužívání, a ulehčit právní styk. Podle nové úpravy by se už také nemusely měnit názvy spolků a společenství vlastníků, které vznikly před účinností nového občanského zákoníku.
Nejdůležitější změny, které přináší návrh novely zákona:
1. Úprava předpokladů pro zaměstnávání osob starších 15 let s cílem umožnit nezletilým zřízení pracovněprávního vztahu již po dovršení 15 let, avšak se dnem nástupu nejdříve po ukončení povinné školní docházky. Důvodem je i odstranění nejistoty na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců způsobené možností zákonných zástupců pracovněprávní vztah před dovršením 16 let zaměstnance ukončit.
2. Úprava podmínek pro rozhodování o omezení svéprávnosti fyzických osob. Prodloužení doby, na níž lze svéprávnost nejdéle omezit, ze tří na pět let, aby bylo možné napříště lépe zohlednit odlišné potřeby osob, jejichž celková situace odůvodňující dané opatření je spíše nevratná, a nebyly tak vystaveny častému opakovanému přezkumu. Prodloužení doby, po jejímž uplynutí se osoby, které byly dříve omezeny nebo zbaveny způsobilosti k právním úkonům, stanou automaticky plně svéprávnými, aby byl v zájmu takto dříve omezených osob vytvořen dostatečný časový prostor pro přezkum jejich případu a zvážení možnosti uplatnit do budoucna méně omezující opatření.
3. Vyjasnění pochybností stran úpravy tzv. patologicko-anatomických pitev, které jsou způsobeny nesouladem mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách, aby již bylo napříště zřejmé, že i tyto pitvy lze za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách provádět i bez souhlasu zemřelého,
4. Zrušení požadavku na sepsání plné moci ve formě veřejné listiny ve všech případech, kdy zákon požaduje pro samotné právní jednání formu veřejné listiny, aby byl ulehčen právní styk a nevznikaly při něm osobám další náklady.
5. Odstranění pochybnosti o tom, že nabývá-li manžel za trvání manželství obchodní podíl v obchodní korporaci způsobem nezakládajícím jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu.
6. Odstranění pochybnosti o tom, že povinnost rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením konkurzu, nikoli zjištěním úpadku.
7. Usnadnění pořizování závěti osobám nevidomým a osobám se smyslovým postižením, které nemohou číst a psát v případě závěti pořízené formou veřejné listiny.
8. Zavedení evidence svěřenských fondů.
9. Zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků vzniklých před účinností nového občanského zákoníku.
10. Vypuštění pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v občanském zákoníku a dalších zákonech, poněvadž jejich užití skýtá podklad pro možné narušení autonomie odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve vnitřních záležitostech a může odporovat závazkům České republiky z mezinárodních smluv.
