20.03.2012 9:01:21
Slovenská budoucnost
Jednoznačného přesvědčivého vítězství dosáhla ve volbách do Národní rady Slovenské republiky strana SMER - sociální demokracie vedená Robertem Ficem.
SMER-SD s Robertem Ficem vítězí už ve třetích parlamentních volbách (2006, 2010 a 2012). V roce 2010, kdy strana získala 35 % hlasů, se ale pravicové strany spojily proti SMERU-SD a to jim umožnilo vytvořit vládu SR bez vítěze. I to si voliči na Slovensku zapamatovali. Ostatně Robert Fico získal i nejvíce preferenčních hlasů ze všech zúčastněných politiků. Více než 762 tisíc.
Komunistická strana Slovenska získala 18.583 hlasů (0,72 %). To je pro ni důvod k hlubokému zamyšlení, k promyšleným změnám a k další intenzivnější činnosti.
I v ČR byla slovenským volbám věnována velká pozornost. O vítězství SMERU-SD se vědělo předem. Většinu pravicových médií to rozhodně nenadchlo. Alespoň se moderátoři a novináři snažili oslabit a rozmělnit předpokládaný, a poté i skutečný, psychologický dopad na voliče v ČR. Základem je zdůrazňování vlády jedné strany na Slovensku (pro Čechy v historickém kontextu) a pak pofoukávání „bolístky pravice“, že SMERU-SD chybí 7 křesel do ústavní většiny. Robert Fico dal však také citelný pohlavek české vládě výrokem „určitě nepůjdeme cestou zvyšování daně z přidané hodnoty“. Neváhal ihned oznámit vyšší daně pro bohaté a dokonce i pro banky. Základem programu SMERU-SD je stabilita a sociální stát. V ČR při zdůrazňování sociálního státu začíná mít Miroslav Kalousek, a spolu s ním i někteří další pravicoví politici, „rudo před očima“. Co však vedlo k výsledkům slovenských voleb? Začněme u pravicových stran a bývalé vlády.
V Českých médiích byla velmi zdůrazňována korupce na Slovensku. Gorilu z Pražské ZOO jsme vyvezli do Španělska, a česká média tak plnila svůj obsah články i fotografiemi velkého slovenského maskota gorily z protestních akací veřejnosti. Česká média se tím snažila nenápadně řešit naše české problémy, mířila sice na slovenskou lišku, ale trefená měla být česká Maryška. Tedy v podstatě plynulý krach „antikorupčnosti“ České vlády završený nyní veřejným soudním procesem s představiteli vládní strany Věci veřejné. V ČR v tomto dění téměř zanikalo zkoumání jiných příčin Ficova úspěchu. Jsou jimi především dopady hospodářské krize na obyvatelstvo a jeho sociální situace. Nezaměstnanost na Slovensku je vysoká – 14 %. V eurozóně je tak třetí nejvyšší po Řecku a Španělsku. Žene mladé lidi do téměř bezperspektivní situace. Závažný je i růst cen spotřebního zboží na Slovensku. Dalším problémem je (i v naší republice důvěrně známá) neschopnost vybírat daně v zákonné výši, hrozící rozvalem státních financí. Tyto příčiny vedly k rozhádanosti slovenských vládních pravicových stran. SMER-SD oproti tomu tvořil jednotnou kritickou levicovou opozici. KSS bohužel nestačila udržet krok.
Pak přišla poslední rána na Slovenskou vládu zvaná EUROVAL, povinnost Slovenska přispět evropské finanční oligarchii k uhrazení bankovních ztrát z půjček nejenom pro Řecko. I když byl nakonec euroval na Slovensku schválen v druhém hlasování, vedl k pádu slovenské pravicové vlády Ivety Radičové. I pravicoví voliči si to vyhodnotili a nejsilnější pravicová stran na Slovensku SDKU ztratila polovinu voličů. Podobně na tom byly další pravicové strany. K odklonu voličů určitě přispěla sice nerealizovaná, ale necitlivě chystaná vládní opatření v neprospěch malých a středních podnikatelů.
Nyní k levici. Na Slovensku jde především, a po volbách výhradně, o jedinou parlamentní stranu SMER-SD. KSS měla sice dobrý volební program, ale již potřetí v snaze stát se parlamentní stranou neuspěla a čeká ji velký kus namáhavé práce. SMER-SD měl připravený nejen srozumitelný program, ve kterém lidé viděli řešení svých každodenních problémů, ale také organizovanou, v podstatě trvalou, volební kampaň. Robert Fico neváhal využít všech prostředků, i svůj dělnický původ, pro účely volební kampaně. Využil realitu chování pravicových vládní stran kabinetu Ivety Radičové i tvrdé ekonomické a sociální situace na Slovensku. Ostatní levice trpěla namnoze idealismem, ale i dětskou nemocí levičáctví. Někteří vyděšení pravicoví komentátoři u nás píší o debaklu pravice na Slovensku, o tom jak bývalá vláda vehnala voliče do náruče Roberta Fica. Téhož názoru je i Petr Nečas. Zapomínají přitom na ono biblické: „Smítko v oku bližního vidíš a trám ve vlastním oku nikoliv.“
Nastávající doba prověří, zda Robert Fico a SMER-SD mysleli své předvolební sliby vážně i upřímně. Ukáží také, jak volnou ruku Evropská unie a státy eurozóny dají slovenské sociální demokracii v řešení vnitřních problémů slovenské společnosti. Českou levici by to však mělo vést k hlubokému zamyšlení nad vlastní politikou vůči Nečasově pravicové vládě na straně jedné a k osvojení si požadavků velké části stále více ekonomicky a sociálně ožebračovaných lidí na straně druhé.
Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM, poslanec PČR za KSČM
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
