22.02.2010 10:45:05
V čem si Topolánek a Zeman mohou podat ruce?
Debata, která se rozvinula v nedělních Otázkách Václava Moravce mezi předsedou ODS Mirkem Topolánkem a předsedou Strany práv občanů (SPO) Milošem Zemanem, stojí v několika momentech za zamyšlení.
Při vzniku Fischerovy tzv. úřednické vlády navíc nešlo o politickou dohodu dvou stran, ale o politický triumvirát, kam byli z nouze přibráni stoupenci bývalého prezidenta Havla ze Strany zelených Martina Bursíka, Kateřiny Jacques a Ondřeje Lišky. Taková politická dohoda zcela určitě měla pro občanské demokraty trpkou příchuť vynuceného kompromisu. Topolánkova vláda padla na stejném principu, na jakém získala kdysi důvěru Poslanecké sněmovny, tedy na hlasech politických přeběhlíků.
M. Topolánek shání politické spojence a M. Zeman usiluje o aktivní návrat do politiky. Ani jeden z nich nevyloučil povolební spolupráci. I to je důvod k zamyšlení, o co Strana práv občanů vlastně politicky ve skutečnosti usiluje a čí zájmy bude případně hájit.
Dojemné bylo například souznění obou v otázce války Spojených států amerických v Afghánistánu a navýšení účastníků zahraniční vojenské mise České republiky v této válce. Doslova morbidním »bonmotem« Zemana bylo přirovnání snahy amerických vojáků a jejich vazalských spojenců ubránit se alespoň v Kábulu k hrdinné obraně republikánského Madridu z doby občanské války ve Španělsku proti Frankovým fašistickým falangám. Podle jeho vyjádření se v Kábulu bojuje za Prahu nebo třeba indické Dillí zrovna tak, jako se kdysi bojovalo za Prahu v Madridu. Zemanův problém je však v tom, že republikánské Španělsko lvím podílem pomohly zardousit rádoby demokratické režimy předválečné Evropy, v řadě případů právě sociálnědemokratické vlády, skrytou i otevřenou podporou fašistické Itálie i Německa. Dnes se buržoazně demokratické vlády členských zemí NATO i Evropská unie vazalsky podílí na válečných dobrodružstvích USA v Afghánistánu.
Ve skutečnosti nejde o žádný boj s terorismem, ale o boj za cizí imperiální zájmy. Ostatně byl to právě Miloš Zeman, za jehož vlády Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance, a byl to právě on, který aktivně vzápětí přispěl k účasti České republiky na americké agresi vůči Jugoslávii a na bombardování Bělehradu. Také šlo o boj s mezinárodním terorismem? Český národ a Česká republika měly vždy přátelské a srdečné vztahy se srbským národem i ostatními slovanskými národy bývalé Jugoslávie. Nebo je to tak, jak Zeman řekl hrdě v Otázkách Václava Moravce, že profesionální armáda nesmí zahálet?
Ostatně hrdě neopomněl podotknout, že právě on stál u výrazného posunu k profesionalizaci české armády. Lze jen smutně dodat, že k vytvoření armády nejen profesionální, ale také armády žoldácké. Česká republika ve skutečnosti není již suverénní stát. Fakticky je v polokoloniálním nerovném postavení vůči zájmům USA, tak i ekonomicky silným státům Evropské unie. Odpovědnost za současné postavení České republiky mají všechny polistopadové vlády a má ji jak Mirek Topolánek, tak Miloš Zeman.
Ostatně, když se v další části Otázek Václava Moravce hovořilo například o politické korupci a kauzách nákupu stíhaček Gripen nebo transportérů Pandurů, mohli si oba účastníci debaty svým způsobem - podat ruce.
Stanislav Grospič, místopředseda ÚV KSČM
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
