Podle Hospodářských novin odvolací soudkyně Löffelmannová ve svém rozsudku konstatovala, že příběh - jak ho vylíčil soudce Šott - nedává smysl. „Vztahy trojúhelníku Bárta-Škárka-Kočí byly už dlouho vyhrocené - poslanci svému šéfovi hrozili, že nebudou loajální. Jenže proč by je v takové situaci Bárta uplácel,“ tázala se v rozsudku.
Löffelmannová podle HN stejně nesouhlasí se - zajímavou a do značné míry převratnou - teorií svého kolegy Šotta, že i obyčejná půjčka může zapůsobit jako úplatek. Tedy že poslanci díky Bártovým penězům mohli přestat rebelovat. "S právními úvahami soudu I. stupně o charakteru vratné bezúročné půjčky jako úplatku by odvolací soud nesouhlasil," prohlásila Löffelmannová.
Skutečnost, že pětatřicetiletý soudce Šott vedl celé řízení velmi otevřeně: nechal v soudní síni puštění televizní kamery, ochotně poskytoval rozhovory, mu podle HN odvolací soudkyně vyčetla. Podle Löffelmannové šlo o mimořádně nevhodný "online proces", který je nadto v rozporu se zákonem.
