Název tohoto seriálu Udržitelné vládnoucí elity je samozřejmě drobně satirický, ale ne zcela. Navazuje na aktuálně hojně používaný model trvalé udržitelnosti. V demokratickém systému by však trvale udržitelné elity, vládnoucí např. 20 let nepřetržitě, byly nutně podezřívané z falšování voleb a přeměny demokratického systému na diktaturu nebo tyranii, neboť systém volebních cyklů předvídá pravidelné střídání skupin u moci. Ať již přímo, např. tím, že prezident nemůže být uvolen víckrát než dvakrát po sobě, ovšem s možností dát si mezitím např. jedno či dvě volební období pauzu (tedy by teoreticky nic nebránilo nové kandidatuře Václava Klause v prezidentských volbách v lednu 2023), nebo pokud dojde k nějakým větším změnám ve státoprávním uspořádání – viz mandát Václava Havla po rozdělení Československa tentokrát už jen pro území nově vzniklé České republiky (1993). Nebo nepřímo, tím, že se volební cyklus do hlavního zákonodárného orgánu ČR, Poslanecké sněmovny, opakuje po čtyřech letech a v praxi to už od Sametové revoluce v roce 1989 vede ke střídání vlád po maximálně dvou volebních období. S výjimkou mezitímního působení dočasné úřednické vlády. Což je zřejmě důvod, proč se o této možnosti úřednické vlády diskutovalo na jaře 2021. Nicméně k tomu nakonec nedošlo a výsledkem byla výměna vládnoucích elit jak z učebnice.
Je zajímavé, že vlády, které dostatečně nehledí na prospěch většiny občanů ČR a místo toho upřednostňují zájmy své a svých spolupracovníků, v ČR dlouhou politickou životnost nemívají. Viz rychlý pád vlády Petra Nečase nebo pád vlády Miroslava Topolánka dokonce v době, kdy ČR předsedala Evropské unii. Bohužel i současná vláda ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů se místo po trajektorii úspěšných pravicových vlád Václava Klause vydala po trajektorii v lecčems neúspěšné vlády Petra Nečase. Už na jaře tohoto roku začaly sázky na to, zda vydrží u moci celé volební období čtyř let nebo „do švestek“. Dopadnout to může jakkoli, lze ale vysledovat tendence, které politický vývoj v České republice povedou tím či oním směrem. Podobně se to může vyvíjet v Evropské unii, která zase trpí strukturálními neduhy, přesto však prokazuje pozoruhodnou setrvačnost.
Cílem tohoto seriálu je rozebrat z politologicko-sociologického hlediska chování vládnoucích elit ČR, s ohledem na některé aspekty integrace do Evropské unie, včetně vlivu dalších aktérů mezinárodní politiky, celkovou celosvětovou situaci. A na praktických příkladech z minulosti či z jiných zemí nastínit, k čemu jednotlivé typy chování vládnoucích elit mohou vést. A také, jak by tomu bylo možné předejít, kdyby byla vůle. Podobně tento seriál odkáže na teoretické práce z odborů politologie, sociologie a dalších autorů, kteří k tématu chování vládnoucích elit měli nebo stále mají co říci.
