Nezpochybnitelně podle rezoluce 3314 Valného shromáždění OSN ze dne 14. prosince 1974, která pro mezinárodní právo vytvořila definici agrese, se za agresi považuje bombardování ozbrojenými silami určitých států území jiného státu, nebo útok ozbrojených sil určitých států na pozemní, námořní, letecké síly jiného státu nebo na jejich vojenské nebo průmyslové objekty. Statut Mezinárodního trestního soudu považuje agresi za trestný čin. Útok USA, Francie a Velké Británie proti Sýrii se uskutečnil bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN a znamenal porušení Charty OSN a norem a principů mezinárodního práva a dá se charakterizovat jako agresivní trestný čin proti suverénnímu státu, který se nachází ve finální fázi úspěšného boje proti terorismu. 

Ruská federace již sedm let vojensky pomáhá legitimní vládě Syrské arabské republiky v boji proti terorismu a před útokem USA, Francie a Velké Británií na Sýrii Rusko společně s Organizací pro zákaz chemických zbraní usilovalo o odhalení původců použití chemických otravných látek proti civilnímu obyvatelstvu. Ruští experti nenašli žádné stopy po použití chemických látek proti civilnímu obyvatelstvu, ale ani tato skutečnost nezabránila útoku USA a spojenců z NATO proti Sýrii. Rusko tento útok rozhodné odsoudilo a svolalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN s cílem odsoudit tuto agresi proti Sýrii. 

Samozřejmě se dalo předpokládat, že agresivní stálí členové Rady bezpečnosti OSN – USA, Francie a Velká Británie - budou vetovat rezoluci RB OSN, ale očekávalo se, že ostatní členové budou hlasovat v prospěch kritického odsouzení útoku na Sýrii. Žel podporu návrhu rezoluce učinilo jenom Rusko, Čína a Bolívie, ale osm členských států RB OSN hlasovalo proti rezoluci. Výsledkem je skutečnost, že celý systém současných mezinárodních vztahů se dostává do destruktivního stavu. Žel tím dochází k degradaci samotné role OSN, tj. organizace garantující mírový vývoj naší civilizace. Proto lze konstatovat, že mezinárodní právo tak, jak bylo založeno na ochranu míru po 2. světové válce, zaniká a je redukováno na právo silnějšího, které vychází jen z mocenských a ekonomických zájmů mocností v čele s USA. 

Navíc je zřejmé, že vztahy mezi některými státy Západu a Ruskem jsou v současnosti horší než v čase studené války, protože tehdy fungovaly komunikační kanály mezi oběma stranami a obě strany respektovaly principy mezinárodního práva. Dnes jsou tyto vzájemné vztahy řízené extrémní západní rusofobií, která stávající druhý studeno-válečnický vztah mění na postupný přechod k ohnivému válečnému konfliktu s cílem zlikvidovat Rusko.

Podle ministra zahraničních věci Ruské federace S. Lavrova útok USA, Francie a Velké Británie na Sýrii nezůstane bez následků a dá se očekávat, že falešné výmysly západních zemí o použití otravných látek vedením Sýrie proti civilnímu obyvatelstvu budou i v blízké budoucnosti obhajovat zájmy teroristů a budou vést k dalším silovým úderům proti Sýrii a případně i Ruské federaci. Jedním z cílů těchto útoků připravovaných USA a jejich spojenci z NATO proti Sýrii je vyvolání válečného chaosu proti legitimnímu vedení Syrské arabské republiky v čele s prezidentem B. Asadem, s cílem zabránit politickému řešení současné situace v Sýrii mírovou cestou.

Celkově se však dá říct, že případný útok na vojenské jednotky Ruské federace v Sýrii může vyvolat vypuknutí velikého globálního válečného konfliktu, který může rezonovat v nukleární válku ohrožující existenci lidské civilizace. Proto je třeba věřit, že v případě další realizace práva silnějšího ze strany USA a jejich spojenců Francie a Velké Británie v podobě dalších útoků proti Sýrii se většina mírumilovných zemí, včetně České republiky, přidá na stranu slabšího s cílem zabránit USA, Francii a Velké Británii v likvidaci nezávislého a svrchovaného členského státu OSN Syrské arabské republiky a vyvolání válečného konfliktu s Ruskou federací.