Slova o dvojím metru prostě nestačí. Zatímco naši tzv. demokrati se vůči postoji orgánů Ruské federace k odstranění sochy maršála Koněva ostře vymezili a to včetně ministerstva zahraničí, k dopisu velvyslanectví USA  poslancům rozpočtového výboru doplněným ekonomicky velmi silným výhrůžkám americké administrativy ohledně české snahy zavést digitální daň pro americké internetové giganty (Google, Facebook) mlčí. I navzdory tomu, že USA už zahájily vyšetřování, a dokonce vyhrožují až zavedením cla na české zboží. Hlavu do písku zasunulo také ministerstvo průmyslu a obchodu, které, co by kompetentní k dané problematice, bylo Američany o jejich záměrech již informováno. Pozoruhodné. Pokud má být toto projev nezávislé zahraniční politiky suverénního státu, děkuji, nechci. A ještě položím otázku... Víte, jaký je zásadní rozdíl zahraniční politiky před a po listopadu 1989? Bývalý režim totiž nic nepředstíral a ani nemusel, situace byla jiná. Žádné pokrytectví, orientace byla jasná. Ekonomicky RVHP, která byla mezivládní organizací a nic nemohla nařídit, na rozdíl od EU, která je nadvládní organizací a když nerespektujete rozhodnutí z Bruselu, tak vás čeká ponižující řízení a sankce. V oblasti obrany to byla Varšavská smlouva, která nás nenutila vyjíždět na mise a bojovat za cizí zájmy v zahraničí. Orientace byla hlavně přirozená, zejména na Slovanské státy. (Koneckonců posledních 30 let dost přesvědčivě ukázalo, kam se Česká republika "posunula" ekonomickým paktem se Západem. Tvrdí-li dnes někdo, jak katastrofálně na tom československé hospodářství bylo v roce 1989, tak prostě neříká pravdu). Polistopadové vlády sice v zahraniční orientaci deklarují politiku svrchovanosti, ale ve skutečnosti si mohly a mohou dovolit pouze to, co uzná za vhodné nikoli Brusel, kam jsme na základě referenda vstoupili, ale Bílý dům. Ano, předlistopadová zahraniční politika ČSSR měla také svého koordinátora, a byl to samozřejmě Kreml, jenže to nikdy nepopíral. Na rozdíl od dnešního "zamini", které si hraje na suverenitu a nezávislost, ale jen posluhuje. V tom je ten hlavní rozdíl.