Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, dámy a pánové, hovořím ve střetu zájmů. Jsem advokát, číslo oprávnění 7265, advokacii vykonávám prostřednictvím zaměstnaného advokáta.

Mně tady nechybí jiný člen vlády než pan ministr Pelikán. Nemyslím si, že je možné, abychom se s tím smířili, a myslím, že kolega Stupčuk to řekl docela přesně, že tento návrh zákona projednáváme jako nikoliv vládní, ale návrh poslanecký. V tomto ohledu je postavení advokátní komory specifické, možná ještě více specifické než například lékařské komory - tím jsme se zabývali včera, protože advokátní komora je tady založena proto, aby zastupovala občany nejen vůči jiným občanům, ale také proti státu. Proto je povinné členství v advokátní komoře a podle mého soudu vláda by měla mít zájem na vyváženém vztahu mezi advokáty a státem. Evidentně jí o to vůbec nejde. A neustálé zvyšování pravomocí a atrahování kompetencí exekutorskou komorou, notářskou komorou a dalšími na úkor advokacie je na škodu skutečného výkonu advokacie, tedy na škodu ochrany zájmů občanů před byrokracií státu a před tím, aby vůbec mohli mít ochráněna svá nejzákladnější lidská práva. Proto mi tady chybí ministr Pelikán. Podle mého soudu je jeho ostudou, že tuto novelu projednáváme za prvé velmi pozdě poté, kdy byla předložena, když to Ministerstvo spravedlnosti nechtělo udělat, přestože požadavek advokátní komory byl zřejmý již v roce 2014, a my jsme požádali, a nebyl jsem sám, ale bylo to mnoho jiných, kteří požadovali v rámci interpelací, aby Ministerstvo spravedlnosti na tom začalo poctivě s advokátní komorou, s právnickými fakultami pracovat. To, že ministrovi Pelikánovi nestojíme za to, aby tady u toho projednávání byl, mě velmi mrzí. V tomto ohledu tedy musím říct, že jsem s tím výrazně nespokojen.

To, že jsme to zařazovali dnes ráno, neznamená nic jiného, než že na tom vládě nezáleží, protože kdyby pan ministr Pelikán chtěl být přítomen, tak si to mohl vyhradit a mohl v úterý dopoledne, tak jako jiní ministři, oznámit politickému grémiu Sněmovny, že u projednávání návrhu zákona chce být, a samozřejmě bychom tedy navrhli termín projednávání tak, aby u toho mohl být přítomen. To je podle mého soudu docela zásadní věc. Výmluvy z jeho strany a návrhy, které tady má, když se projednávají návrhy z jeho dílny, známe docela přesně. V tomto ohledu jsem skutečně nespokojen. Jsem přesvědčen, že novelu je třeba projednat do konce volebního období, a jsem přesvědčen, že ti poslanci, kteří se pod ní podepsali, odvedli kus poctivé práce. Samozřejmě můžeme mít na to různé názory i z různého úhlu pohledu, ale v tomto ohledu jsem přesvědčen, že ty různé názory můžeme projevit při projednávání ve výborech. A to si myslím, že je docela zásadní. Jenom jsem si nemohl odpustit tuto výtku, protože skutečně dochází k nerovnoměrnému rozložení těch povinností a práv, které tady mají jednotlivé skupiny, které se zabývají právy občanů ČR.

Co si dovolím říct na závěr. Je to poměrně jednoduché. Buď má stát zájem na tom, aby chránil práva občanů, a má tedy zájem na korektním vztahu mezi advokátní komorou a státem nebo státní byrokracií, chcete-li, a potom bude mít zájem na tom, aby byla projednána i následující norma, a to je návrh zákona o bezplatné právní pomoci. Víte, ona to tady říkala kolegyně Válková docela přesně. Dnes vykonává bezplatnou právní pomoc advokátní komora na účet advokátů. Proto advokáti platí svůj poplatek advokátní komoře v částce 8 tisíc korun, žádná jiná komora takové peníze nechce od svých členů, a v tomto ohledu většina prostředků je právě vložena do toho, abychom mohli zadarmo poskytovat právní pomoc občanům. Já se proti tomu nijak nebráním, podporuji to, ale na druhou stranu musím říct, že je to od státu vůči této komoře velmi nekorektní vztah. Ale o tom se budeme bavit až u návrhu té následující normy. Děkuji.