nerad diskutuji ke školskému zákonu, protože těch diskusí je tady vždycky mnoho a všichni si myslí, že tomu rozumí, když chodili do školy. Takže já jen k té debatě, která se tady odehrávala ohledně placení školného. Prosím vás, zkuste si někdy přečíst diskusi v bývalém Federálním shromáždění k otázce Listiny základních práv a svobod. Ten výklad, který tady používáte a který potom vycházel z odst. 3 čl. 33, je přeci úplně jiný. Tehdejší debata se vedla o tom, jestli vůbec připustíme placení školného na středních školách. Také se ten vývoj odvíjel tak, že největší rozvoj byl na vyšších odborných školách, které navazovaly na střední školy, protože na střední školy nebylo možné vybírat školné. A teprve postupem doby se dosáhlo toho, že se zřizovaly další školy, střední školy nejdříve, potom i další základní školy, na kterých se platilo školné.

A jestliže máme mít rovnost vlastnických forem před zákonem, tak mi neříkejte, že je možné, aby ta soukromá škola zároveň dostávala státní dotaci a zároveň vybírala školné! V tom případě vytváříme zcela nerovné podmínky! Protiústavní! Takže prosím vás, přečtěte si dobře to, co tady citoval pan kolega Gabal, čl. 33 odst. 2, že základní a střední školství je bezplatné. Bezplatné. A dokonce i vysoké školy se v tehdejší debatě uvažovaly, že budou dál bezplatné. Ale tehdy při projednávání Listiny základních práv a svobod se to nepodařilo ve Federálním shromáždění udržet, a tak nejdříve, opravdu nejdříve se platilo školné na vysokých školách a na vyšších odborných školách, které měly v 90. letech neuvěřitelný boom. A co jsme z toho udělali, dobře víme, např. když se tady bavíme o vzdělávání na středních zdravotnických školách, jestli se ze čtyřletého studia udělalo najednou pětileté, šestileté atd. a máme z toho opravdu velký guláš.

Takže pokud chcete mluvit o ústavnosti toho nebo onoho, tak vždycky to má dvě strany mince.

Děkuju vám.