Nejde o žádný populismus, ani o zmenšování odpovědnosti politiků, jde o to, aby ti, kteří ve volbách něco občanům slíbili, nemohli na své sliby zapomenout, vymlouvat se anebo rozhodnout o něčem, o čem ve svých programech nemluvili, nebo co před občany dokonce zatajili.

Poslanecký klub KSČM bude návrh předkládat po osmé, a nejméně v pěti případech jsme se podíleli v některých volebních obdobích na formulaci návrhů z dílny jiných politických stran. Nikdy to nebyly strany jako ODS, TOP 09 nebo populisté z VV, US, Zelených a jiných stran na jedno použití, kteří se pokoušeli v minulosti i současnosti obelhat občany. V tomto volebním období se budeme zabývat nejen naším návrhem, ale i návrhem například SPD. Při přípravě na jednání Stálé komise pro Ústavu ve sněmovně jsem si udělal několik poznámek právě k tomuto návrhu. Mám výhradu k tomu, že neobsahuje potřebný odkaz na čl. 2 odst. 2 Ústavy a čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy na to, že již více než 25 let je tato část Ústavy z viny vlád pravice, ale i ČSSD, nenaplněna. Neměli bychom zapomínat na to, že někteří slibují, ale sliby neplní a jejich rozpor mezi slovy a činy ukazuje na jejich nedůvěryhodnost.
V samotném znění návrhu je pak několik z části nemožných nebo polemických ustanovení, jako např., že má být rozhodováno o všech, nikoli jen o důležitých nebo podstatných záležitostech. Nechceme přece institut referenda ponížit, ale naopak ho dát do rukou občanů jako skutečný nástroj kontroly politické moci. Další ustanovení např. svěřují do pravomoci referenda k ustanovování do funkcí - na to máme buď přímé, nebo nepřímé volby, případně jmenování, ale nikoli referendum. Takový krok by vedl jen ke zmatení pojmů, a to v důležitých a podstatných věcech není správné.

Jako chybu musím připomenout i užívání pojmu zletilosti. Jde o nejasný a odlišný pojem než u volebních zákonů. Zletilosti lze dosáhnout i rozhodnutím soudu pro určitý účel, např. uzavření manželství, ale volební právo je dáno pevně a nemá smysl používat pro rozhodování občanů odlišné pojmy. Za zásadní vadu návrhu považuji neupřesnění, jak má vypadat Petiční výbor pro sbírání potřebných hlasů k vyvolání referenda, kterému se musí vláda podřídit, resp. alespoň odkaz na zákon petiční, aby nebylo pochybností, že Petiční výbor má legitimitu. To by mohlo vést ke zmaření práce mnoha lidí, kteří získali potřebný počet podpisů, ale vláda se může bát, že referendum vyzní opačně, než vláda rozhoduje, a tak by využila administrativního pochybení, aby jej nenechala provést. U každého návrhu je vždy základní otázkou, jaké potřebné kvorum je nutné pro vyvolání referenda, tedy zda ponechat 100 000 nebo dát třeba 250 000 atd. To je věcí diskuse, ale tu je potřeba vést zejména s občany, nikoli jen v politické rovině, aby počet potřebných podpisů nebyl ani příliš nízký, aby nedošlo k upírání práv menšin, ani příliš vysoký, aby se vůbec lidé referenda domohli.
Pro českou právní tradici ani není jasné, proč by návrh na vypsání referenda nemohl podat zákonodárný sbor, tedy určitý počet poslanců nebo senátorů. Budeme snad i po přijetí ústavního zákona o obecném referendu stále zastupitelskou demokracií, a to na úrovni centra, krajů i obcí. Žel nejasné je i právo prezidenta obrátit se na Ústavní soud. Je potřeba upřesnit, aby tím prezident, nemusí to být vždy podporovatel rozhodnutí občanů, nemohl účel samotného referenda zmařit, např. protahováním času.

Mohl bych komentovat i další v podstatě legislativně technicky možné, ale na základních podmínkách závislé ustanovení, ale to není pro tento článek nutné, proto je vynechám a budu se jimi zabývat až při jednání Poslanecké sněmovny. Ale nemohu se nezabývat tím, že v návrhu se počítá jen se závazným referendem, ale nepočítá se s alternativou konzultace, která je podle mého názoru nejen možná, ale pro některé případy i vhodnější. Jde o to, že čl. 10 návrhu vylučuje referendum konzultativní, a je potřeba také zvážit, jak řešit spor mezi referendem místním, regionálním, krajským a obecným, např. ve věci trvalého úložiště jaderného »odpadu«, tedy příští suroviny. Jestli opravdu místní referendum zcela přehlasovat referendem obecným a donutit obyvatele jedné konkrétní obce nebo svazku obcí, aby se většině obyvatel státu zcela podřídili. Mimo jiné z toho vyplývá i příliš rigorózní ustanovení, že je nutné zákon jednou schválený v referendu měnit jen stejným způsobem. To nereflektuje obecnou vůli změnit stav např. ústavním nebo obyčejným zákonem.

Tolik nejzákladnější připomínky, které jsem chtěl našim čtenářům přiblížit, aby si nemysleli, že v době, kdy veškeré diskuse se točí okolo volby prezidenta republiky a důvěry vládě, nepracujeme na realizaci našeho programu. Ten chceme naplňovat beze zbytku.