Po seznámení s koaliční smlouvou jsem velmi zklamán z toho, co zbylo z předvolebních slibů. Žel, vítěz voleb ČSSD, ale i hnutí ANO rychle zapomněli na to, co slibovali občanům, a to zejména  v otázce úspor výdajů státního rozpočtu. První příklad je zcela zřejmý. Ústup od občany vyžadované revize nespravedlivého zákona o církevním daru je dán nesmyslnou dohodou se samotnou KDU-ČSL.

Druhé zklamání je z odkladu návrhů na změnu daňových zákonů. Znamená to jediné - že ani v roce 2015 nebude možné řádně nastartovat ekonomický růst.

No a třetí zklamání je z personálního obsazení rezortů. To se týká všech koaličních stran. Například když už má být koaliční stranou KDU-ČSL, proč tato strana nominuje pro zemědělce nepřijatelného M. Jurečku a zapomíná na zkušeného náměstka Kozáka, který dlouhodobě na ministerstvu zemědělství působí. U nominaci na ministra kultury je lépe se zdržet komentáře, po té hrůze, které byla česká veřejnost svědkem při odchodu pana Hermana z minulé funkce. U ČSSD trochu trapně působí angažmá za každou cenu pro senátora Dienstbiera. Když už nemůže být ministrem spravedlnosti, tak je mu okamžitě připraveno ministerstvo bez portfeje, tedy legislativní rada vlády. To už jsme zažili za vlády Petra Nečase s Karolínou Peak.

A zbytečný spor hnutí ANO o ministra životního prostředí mi připadá jako hra dětí na pískovišti, kdo komu pošlape víc báboviček.

Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM a poslanec PČR za KSČM