Radikálové, tentokrát z řad teroristických skupin sdružujících se pod Islámským státem, které uznávají pouze krutou a za hranici jdoucí tvář islámu, usilují o nadvládu nad všemi muslimy, pokud je nikdo nezastaví.
Žel, ohrožen je však celý svět!
Rada bezpečnosti OSN a světové velmoci by již měly přestat nečinně přihlížet vlně uprchlíků, kteří se snaží překonat hranice Evropy, aby zachránili životy svoje a svých rodin a utekli před krvavými praktikami přívrženců takzvaného Islámského státu, jejichž nehumánními prostředky připomínají snad jen krvelačné praktiky vyhlazování tehdejšího fašistického Německa. V první řadě je potřeba najít příčiny onoho stěhování národů, které je přímou bezpečnostní hrozbou nejen pro evropské státy, ale celý svět, a hledat řešení, jak uprchlíkům pomoci a přitom bránit a především ochránit celý svět před hrozbou terorismu, který neustále sílí. Jednou z příčin současné situace je tzv. Arabské jaro, či další formy protestů, nepokojů, povstání a revolucí, které „otřásly“ řadou arabských států.
Většina z nich, třeba jako Libye, se kvůli revolucím, které podporovala řada světových velmocí a států západního světa, destabilizovala a jejich obyvatelé se tak stali naprosto bezbrannými a bez prostředků v případě napadení teroristů z Islámského státu. Již tehdy se našla silná skupina kritiků, kteří prorokovali, jaké vážné důsledky můžou podobné akce mít. Lidem se sice například v Libyi podařilo, především díky podpoře některých dobře známých světových velmocí, svrhnout tehdejší režim, dnes je ale země takřka odsouzena k záhubě stejně jako například Irák, jehož obyvatelé také zrovna nepějí slova chvály oněm „americkým osvoboditelů“.
Že některé státy měly jistě své důvody, proč podpořily podobná povstání a revoluce, není potřeba v tuto chvíli rozebírat… Ať si na to udělá obrázek každý sám, stejně tak o výsledcích Arabském jara, o kterém se dá dnes bavit většinou jen v pejorativech. Je však pozdě brečet nad rozlitým mlékem, je potřeba radikálně zasáhnout. Členové Rady bezpečnosti OSN by měli co nejrychleji zasednout a začít hledat řešení, která povedou ke stabilizaci celosvětové situace. I z tohoto důvodu jsem požádal o pomoc národního tajemníka Francouzské komunistické strany, jehož země je stálým členem Rady bezpečnosti OSN.
Stejně tak oslovím zástupce Čínské lidové republiky a Ruské federace. Věřím, že má snaha nevyjde naprázdno a světové velmoci začnou tento celosvětově zásadní problém řešit. Každý den umírají nevinní lidé. Není čas na nicnedělání!