„Co Čech to kverulant, jsem člověk malé země, věčně mi jede pant. Jen činit se mi nechce“,

to jsou slova písničkáře Tomáše Kluse. Není to tak trochu popis chování některých čecháčků, kteří když mají podpořit, tak nepodpoří  ? – setkávám se s tím.

„Žiju-li v zemi, jejímž vedením jsem coby občan přehlížen a považován za nehodného diskuse, nezbývá než křičet, neboť na zahleděnce nelze jinak“ zpívá Tomáš Klus ve svém novém protest songu a má pravdu.

Kde se to v něm vzalo, takové moudro, v tak mladém člověku ?

Ukazuje se že, mladí lidé v Česku nejsou lhostejní a věci, které se tu odehrávají, je prostě štvou, tak, jako mne.

Křičet, jak říká Tomáš Klus, je sice potřeba, ale nic to do budoucna neřeší. V Česku je potřeba vytvořit politickou alternativu, stálou a pevnou, která bude pomalu, ale jistě snižovat vliv těch zavedených stran, které tu již dvacet let působí a které tento stav společnosti způsobily. Nová politická alternativa by svým vlivem měla stav ve společnosti vylepšovat.

V roce 2010 tu taková alternativa byla. Do parlamentu vstoupila strana VV, jejíž vize, cíle a program oslovily téměř 11 % voličů. Co se pak odehrávalo a již 2 roky odehrává, ukazuje že, tato strana VV silně ohrožuje mocenské vládnutí

těch starých zaběhlých stran, proto ten silný mediální tlak na VV.

Aby byla postavena silná alternativa proti zdejší Plutokracii(budu to tak nazývat) je potřeba větší zastoupení občanských aktivit v podílu na politickém rozhodování formami přímé demokracie i účasti ve vládě – to je fakt pravda a dobrý směr cesty ke změně.  Vážení přátelé VV, to přeci již částečně strana VV  umožňuje – nebo chcete říci že, ne, já myslím že, ano.

Co je tedy potřeba:

aby strana VV se vnitřně očistila, zamyslela se nad sebou, poučila se ze svých chyb a vrátila se ke svým kořenům a ty cíle a vize znovu začala prosazovat. Pokud bude v tom důsledná, věřím ve vrácení důvěry, ale je to cesta práce a odpovědnosti.

Vážení přátelé VV sjednoťme se, přestaňme s radikalismem a zlepšeme komunikaci, vysvětlujme veřejnosti a našim voličům, proč jsme doposud takto v politice postupovali a jak chceme postupovat do budoucna.

Otevřeně si položme otázku, co nám přinesl radikální postoj v politice a jaké to má dopady na naší stranu, ale opravdu otevřeně a bez bázně a vyhodnoťme to.

V roce 2009 jsem vstoupil do VV právě pro ty změny, které strana chtěla prosazovat. Viděl jsem v tom jedinou možnost, jak to v této zemi pomalu změnit. Nikdy jsem v žádné politické straně nebyl, a netoužil jsem po žádné politické kariéře, řekl jsem si jen, musím tomu pomoct a založil jsem v Teplicích klub, aby případní zájemci o VV měli místo kam se obrátit, říkal jsem mu z počátku VV point. Za dobu trvání klubu jsem si prožil mnohé, nechci to tady popisovat, nejsem příznivcem radikalismu, možná to chvilku pomůže, ale pak nic. Byla i chvíle, kdy jsem chtěl rezignovat, protože se u nás při tvorbě krajské struktury VV objevily nedemokratické postupy. Odmítl jsem kandidovat do rady a nešel jsem ani na krajskou konferenci, tak mne to vytočilo. Přesto jsem se rozhodl pokračovat a to právě pro ty cíle a myšlenky, které chce strana prosazovat.  Vidím v nich cestu, jak demokratickou cestou posunout v Česku věci k lepšímu. Můj cíl je, aby VV pokračovaly na politické scéně a zastupovaly zájmy občanů střední vrstvy – je to jediná strana, která to může zajistit.

Pro politiky, kteří se umí nad sebou zamyslet, mám tento citát:

„Moc, sláva a úspěch rozkládají lidskou bytost pýchou, takže se zní stává prázdná slupka“

Moje zamyšlení zakončím touto myšlenkou:

člověk je tvor společenský a občanská společnost mu umožňuje svobodně se sdružovat s jinými a tudíž tvořivěji či autentičtěji žít – je to totiž mimo jiné nejlepší obrana usurpovat moc

Hezký den a dobrou mysl

S pozdravem

Honza Aksamit

Předseda klubu Věci veřejné Teplice