Dříve než dozněly poslední výstřely, než umlkla válečná vřava, položilo za naše šťastné dny svůj život miliony lidí.Někteří umíraly v uniformách východních, či západních spojenců, jiní v koncentračních táborech, v zázemí války v odboji, nebo se staly oběťmi spojeneckých náletů na dopravní cesty a zbraňové továrny Hitlerovi říše na našem území. Ať tak či tak 2. světová válka vzala těmto lidem jejich sny, naděje touhy… touhy po míru, svobodě, kterou nám svou obětí přiblížili, ale sami se jí už nikdy nedočkali.
Přesto, že západní Čechy osvobodila 3. americká armáda vedená generálem Pattonem, spočinuly na ústředním hřbitově v Plzni také vojáci Rudé armády SSSR. Právě na ně, a zásluhy bojovníků na východní frontě obecně, Plzeňané často zapomínají. Napravit tuto nespravedlnost se každoročně pokouší Městský výbor KSČM v Plzni. I letos 6.5.2014 se bez mála stovka občanů Plzně a okolí sešla u pomníku sovětských vojáků na ústředním hřbitově, aby položili květiny a vzpomenuli zásluh všech spojenců v boji proti fašistickým státům
Hlavního slova se ujal radní Plzeňského kraje za KSČM pro oblast životní prostředí a zemědělství Václav Štekl. Připomněl, že ač se to v dnešní době, a zvlášť na oficiálních oslavách v krajském městě prakticky neříká, nasazení Sovětského svazu bylo nezpochybnitelné. Jeho zásluhy také veřejně prezentovali i nejvyšší představitelé tehdejší protihitlerovské koalice. „Nikdy nezapomeneme na vojáky slavné Rudé armády“ slíbil za všechny přítomné Štekl a vzpomenul 144 000 rudoarmějců, kteří našli místo svého posledního odpočinku v naší vlasti. Vzdát hold neopomněl ani dalším národnostem, které se podíleli na osvobození Československa. „Vážíme si rovněž obětí i ostatních příslušníků spojeneckých armád, které se podílely na osvobození naší vlasti – Američanů, Britů, Kanaďanů, Poláků, Rumunů a dalších národů, samozřejmě nevyjímaje naše československé vojáky v řadách spojeneckých armád“.
Piety se každoročně účastní také zástupce Ruského konzulátu v Karlových Varech. Podobně jako v minulých letech mezi Plzeňany zavítal atašé Nikita Sergejevič Barsukov. Zastoupený byl také Svaz bojovníků za svobodu v čele se Zdenou Lejhancovou a Česká a Slovenská obec dělostřelecká, kterou reprezentoval Ján Harazin.
Snad všechny přítomné pobouřila informace, že jeden z plzeňských domů poblíž centra „ozdobil“ velký reklamní poutač zpodobňující Ruského prezidenta Vladimíra Putina, stylizovaného do podoby diktátora s charakteristickým knírkem – Hitlera. Nad faktem že Čechům nevadí, když se na nové Kyjevské vládě podílejí krajně pravicové síly, se podivila předsedkyně krajské rady zastupitelů KSČM a zastupitelka města Plzně Jana Bystřická. „Je mi to strašně líto a stydím se za ty lidi“ poznamenala k této reklamě Bystřická a přislíbila, že se spolu s ostatními zastupiteli pokusí napravit tuto ostudu a nesmyslnou dehonestaci všeho ruského. Zvláště v době, kdy si připomínáme zásluhy spojenců během druhé světové války je to pro Plzeň velká ostuda.
Jen o několik minut později začal v centru Plzně u pomníku „Díky Ameriko“ oficiální, městem pořádané vzpomínkové shromáždění za účasti amerických a belgických veteránů. Podobnou starost jako představitelé KSČM o uznání zásluh všech, kteří se postavili proti zlu, měl jen málokterý řečník. Zcela jednostranně, bez jediné zmínky někom jiném než USA přednesl svůj projev primátor Plzně Martin Baxa (ODS). Většího šoku se ovšem posluchači dočkali z úst předsedy Senátu Milana Štěcha. Na rozdíl od svého předřečníka sice zaznamenal, že ve druhé světové válce bojoval také Sovětský svaz, zcela nepochopitelně však tento svůj poznatek vztáhl na dění na Ukrajině. Podle Štěcha nesmí Češi nadržovat v Ukrajinské krizi Rusku, jen proto, že před 69. lety osvobodilo většinu našeho území. Jeho nadržování vládě, kterou si v pouliční válce vybojovaly ukrajinské fašistické síly je snad tím nejsmutnějším, co na Plzeňských, politicky málo korektních slavnostech svobody, mohly obyvatelé krajské metropole slyšet. O poznání diplomatičtěji, ale přesto v podobném duchu navázal předseda vlády Bohuslav Sobotka. Za asi jediné skutečně seriózní vystoupení lze považovat slova hejtmana Plzeňského kraje Václava Šlajse (ČSSD). Jako snad jediný jej pojal jako pietní vzpomínku a nenechal se zatáhnout do politikaření, které k tak významnému období opravdu nepatří. Blížící se volby do evropského parlamentu se podepsaly také na počtu kladených věnců. V téměř nekončící řadě tak postávali mimo jiné mnozí kandidáti do EP. Uvidíme kolik z nich si vzpomene na Plzeň také příští rok na kulaté 70. výročí konce II. světové války.
