V úvodu seznámil plzeňský poslanec přítomné s činností poslaneckého klubu KSČM a připomněl především priority, na které se komunističtí poslanci zaměřují. Podle Valenty jsou nejpalčivějšími problémy obyvatel České republiky nezaměstnanost, nedostatečné akcentování sociálních jistot a rostoucí zadlužení. A zdaleka nejde jen o schodky státního rozpočtu. Odhady zadlužení domácností se šplhají k zavrtaným 2 bilionům korun. Do dluhové pasti vhání občany nejen ztráta zaměstnání, ale často i špatné ohodnocení pracujících. Na slibně vypadající průměrnou mzdu totiž dosahuje jen minimum lidí.
Vedle zmíněných neduhů přišla řeč také na problémy trápící obyvatele Přeštic. Jedním z nich je stále rostoucí zatížení dopravou. Na léta slibovaný obchvat nejsou peníze a přejít frekventovanou silnici dělá dětem a starším spoluobčanům stále větší potíže. Nejen k tomuto problému se Valenta ještě před besedou sešel se starosty Přeštic a nedalekých Dnešic. Vedle financí brzdí snahu odlehčit centru Přeštic také výkup pozemků a obavy ze spekulantů, kteří by za dotčené pozemky mohli požadovat astronomické sumy. Diskusi o obchvatu doplnil přítomný zastupitel města Přeštice za KSČM Vladimír Frouz. Z původně plánovaného prodloužení čtyřproudého přivaděče k dálnici už z finančních důvodů sešlo. Do roku 2017 je však plánována dvoupruhá komunikace, která by městu měla odlehčit. Celá stavba včetně výkupu pozemků je ovšem v dikci Ředitelství silnic a dálnic České republiky.
Dalším okruhem otázek na zástupce zákonodárného sboru byly tzv. církevní restituce. Valenta smutně poznamenal, že v tuto chvílí se již mnoho dělat nedá. Co bylo vydáno je nenávratně ztraceno. Zpochybnění podepsaných smluv by totiž bylo porušení vlastnických práv. Šance byla jen u zatím nevydaného majetku, ale i zde je již nějaká úprava nepravděpodobná. Vládní ČSSD podle Valenty porušila své předvolební sliby ohledně restitucí a o jejich revidování už zájem nejeví. Poslední možností, o kterou leze ve sněmovně usilovat, je zdanění majetku církvím. Valenta zmínil také francouzský model, kde veškerý církevní majetek vlastní stát a církvím ho bezplatně pronajímá avšak výhradně k náboženským a charitativním účelům.
Řeč přišla také na velké celosvětové téma poslední doby - krymské referendum. V celé ukrajinské krizi hrají podle Valenty velkou roli mediální dezinformace prezentující události černobíle z pohledu jedné, či druhé strany. Valenta připomněl, že KSČM respektuje právo území na sebeurčení. Poukázal také na paradox, kdy odtržení Kosova od Srbska „západ“ okamžitě uznal a obyvatelům Krymu stejné právo upírá. „KSČM podporuje demokratické procesy na Krymu, i zbytek Ukrajiny si musí zvolit vlastní politické směřování“ nechal se slyšet Valenta.
O větší míru přímé demokracii se KSČM snaží i na domácím poli. Příkladem je nedávno předložený zákon o obecném referendu. Podobně jako populistický a v praxi nerealizovatelný návrh téže věci z dílny Úsvitu přímé demokracii Tomia Okamury, byl sice sněmovnou zamítnut, ale vláda přislíbila, že brzy předloží vlastní. „Přestože byl náš návrh obecně vcelku přijímán, neprošel jen proto, že s tím přišel komunista“ postěžoval si Valenta na nekonstruktivní přístup vlády. Podobně to dopadlo i s občanským zákoníkem, o jehož odložení účinnosti KSČM usilovala. „Ten zákoník je paskvil, řada věcí v něm není v praxi realizovatelná jak mi potvrdili i starostové se kterými jsme se sešel“ odpověděl Valenta na otázku ohledně postoje KSČM k novému občanskému zákoníku.