Právo shromažďovací je ústavní právo, které nepodléhá povolení, ale účastníci musí dodržet zásadu pokojnosti shromáždění a vládní opatření proti šíření covidu-19. Policie musí v případě zásahu striktně dbát na jeho přiměřenost a rozpustit akci může až v případě, kdy se shromáždění výrazně odchýlí od požadavku pokojnosti a nelze zjednat nápravu zásahy vůči individuálním osobám.
Podle Listiny práv a svobod nesmí právo pokojně se shromažďovat podléhat žádnému povolení státního orgánu. Shromáždění se pouze oznamují příslušnému úřadu.
„K zásahům do práva shromažďovacího je proto nutné přistupovat velmi citlivě a v situacích, kdy není na místě mírnější způsob řešení. To ovšem neznamená, že nedodržování hygienických opatření proti šíření covidu je v pořádku. Je to nezodpovědné chování, obzvlášť v případě mediálně známých osobností z politiky či kulturní sféry,“ odsuzuje chování některých účastníků ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Pokud svolavatel shromáždění deklaruje, že bude respektovat povinnosti stanovené mu příslušnými předpisy a sám výslovně nevyzývá k porušování právních předpisů, není dán zákonný důvod, na jehož základě by mohl úřad shromáždění zakázat (důvody zákazu výslovně uvádí § 10 shromažďovacího zákona).
Odpovědnost za dodržování krizových opatření mají jak svolavatel, tak samotní účastníci. Kontrola dodržování uložených povinností leží nejčastěji na příslušném obecním úřadu a na policii, která řeší individuální porušování povinností účastníků.
Při závažném porušení pravidel úřad vyzve svolavatele ke zjednání nápravy. Pokud organizátor tuto výzvu neuposlechne nebo se mu nápravu nepodaří zajistit, může zástupce úřadu rozpustit shromáždění podle § 12 zákona o právu shromažďovacím.
Policie může shromáždění rozpustit v případě, že zástupce příslušného úřadu není přítomný nebo nekoná. Platí však, že k rozpuštění shromáždění či jinému zásahu do něj má v souladu s přiměřeností postupu dle čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny práv a svobod docházet v situaci, kdy se shromáždění výrazným způsobem odchyluje od požadavku pokojnosti (např. v případě páchání trestných činů, násilí nebo hrubé neslušnosti, případně při jiných podstatných porušeních zákona apod.) a nelze zjednat nápravu zásahy vůči individuálním osobám.
Samotné nedodržování ochranných opatření ze strany účastníků nebo svolavatele, například nenošení roušek, nedodržování rozestupů nebo počtu účastníků, je přestupkem podle krizového zákona a nemusí být samo o sobě důvodem k rozpuštění shromáždění, pokud je jinak jeho průběh pokojný.
Na základě krizového opatření vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1375 platí omezení práva na shromáždění tak, že maximální počet účastníků může být 100. Konání shromáždění nad 100 osob je zakázáno a svolavatel by měl při překročení počtu účastníků akci sám ukončit, jinak se dopouští přestupku proti krizovému zákonu, na shromáždění jsou účastníci povinni být po skupinách max. 20 osob, dodržovat rozestupy 2 m a mít roušku či jiným způsobem zakryté dýchací cesty. Nedodržení těchto opatření je přestupkem účastníků shromáždění.