Dovolte mi také pár slov k té aktuální situaci a k tomu, proč přichází vláda do Poslanecké sněmovny a žádá o prodloužení nouzového stavu o třicet dní.
Já chci jasně říci, že z mého pohledu jsme všichni v situaci, kterou neznáme. To, čemu čelíme, je největší bezpečnostní výzva pro Českou republiku od 2. světové války, a všichni se snažíme s tou situací vyrovnat a snažíme se ji zvládnout. Pokud se nás ptáte, co je cílem, tak cílem je samozřejmě zvládnout tu situaci a ten virus porazit. A jak to chceme dělat? Chceme to dělat tak, abychom co nejméně vystavili naše občany nějakému zbytečnému riziku. To znamená pokud přijímáme opatření, která mohou vypadat drakonicky nebo tvrdě, tak to děláme jenom proto, abychom ten náraz epidemie rozložili v čase, a děláme to proto, abychom eliminovali či na maximum omezili náraz na náš zdravotnický systém, který má samozřejmě některé kapacity. Odborně se tomu říká nejdřív suprese, potom mitigace, ale to asi není třeba jít do detailů.
Co pro to potřebujeme? My potřebujeme, aby vláda mohla fungovat v režimu, který Česká republika a její zákony předpokládají. A vy víte, že když vláda začala reagovat na situaci, tak nám bylo často vyčítáno, že se pohybujeme někde mimo, že se pohybujeme mimo zákony, které jsou pro to napsány, jako je zákon o bezpečnosti nebo zákon krizový. Že celá řada opatření je prováděna nařízeními Ministerstva zdravotnictví podle zákona na ochranu zdraví obyvatel, a i právníci upozornili na to, že jakkoli formálně nebyl stav nouze vyhlášen, tak de facto už se v něm Česká republika pohybuje.
Vláda na to reagovala 12. března vyhlášením nouzového stavu, a já jsem si vědom toho, že ty zákony vládu omezují, a proto dnes stojíme tady v Poslanecké sněmovně a žádáme vás, abyste vyhověli žádosti vlády a nouzový stav prodloužili. My jsme připraveni samozřejmě odpovídat na celou řadu otázek, ale otevřeně řečeno, nikdo z nás nemá detailní plán A, B, C, D, jak tu epidemii zvládneme, protože ta situace se průběžně vyvíjí.
Když jsem poslouchal diskusi ve Spojených státech, tak mi utkvěla v paměti věta doktora Fauciho, což je špičkový americký expert. Říká, když parafrázuji jeho vyjádření: Jediný, kdo má nějaký plán, je ten virus. A my se musíme připravit na to, jak tomu plánu čelit a jak to zvládnout.
Takže my jsme připraveni vám vysvětlit všechno. Jsme vám připraveni vysvětlit, proč postupujeme, jak postupujeme, ale prosím, nechtějte po nás nějaký plán s postupnými cíli, benchmarky. Pan předseda Pirátů se ptá, kdy je ten bod zlomu. Na to se odpovědět dá. Ano, pokud se ukáže, že ta křivka nebude růst exponenciálně, ale že se někde zlomí a dostane se do nějaké roviny, tak to je ten moment, kdy můžeme říct, ano, to nejhorší máme za sebou a můžeme se bavit, jak dál. Ale dokud nám ty případy porostou, a zaplaťpánbůh nerostou tak, jako v některých státech na západ od nás, a my samozřejmě máme ty matematické modely, já vás chci jenom informovat, že pokud bychom rostli tempem Itálie, máme dneska 85 tisíc nakažených. Tempem Španělska by to bylo 78 a tempem Německa 52. Jsme lehce pod 5 tisíc, tzn., ukazuje se, že bariérová opatření zabrala, ale současně se ukazuje, že rozhodně nemáme prostor ke slavení. Jsme na začátku. Možná když si vzpomenu na projev Winstona Churchilla, je to konec začátku, ale rozhodně nejsme na konci. A čeká nás ještě celá řada výzev a celá řada opatření, která budeme muset přijmout. A já samozřejmě velmi pečlivě sleduji situaci na západ od nás. Teď se ta situace velmi dramaticky vyvíjí ve Velké Británii, a já si myslím, že i na příkladu britského premiéra, a já mu přeji brzké uzdravení a přeji mu, aby tu situaci zvládl, se ukazuje, jak je ten virus zákeřný a že si prostě nevybírá.
Takže prosím, nepropadněme nějaké euforii, že už jsme to všechno zvládli a teď už nás čekají jenom světlé zítřky. Nikoli. Situace ještě bude složitá a touto optikou je třeba pohlížet i na případná uvolňování těch opatření. A já jsem přesvědčen vzhledem k tomu, co jsem tady všechno řekl, že prostě vláda potřebuje vědět, a nejen vláda, ale všichni ti, kteří stojí v té první linii, potřebují vědět, v jakých podmínkách se budeme pohybovat. A ten krizový zákon je psán na dobu krize. A my prostě v krizi jsme. A já respektuji to, že Poslanecká sněmovna má právo vládě nevyhovět a prodloužit to jenom na 14 dní. Dobře, tak se tady sejdeme za 14 dní znovu, tuto diskusi si zopakujeme a můžeme se bavit o tom, zda tedy těch dalších 14 dní vláda dostane, nebo nikoli. Ale já jsem přesvědčen, že pokud máme mechanismy na dobu krize, tak je máme využívat a máme je využívat řádně. Tzn., já bych prosil, abychom nevnášeli do toho celého systému nějakou nejistotu, abychom zbytečně nerozhoupávali tu loďku, abychom neříkali jenom, my si to ještě rozmyslíme, uvidíme. Respektuji právo Poslanecké sněmovny říci, že nedá vládě celých 30 dní, že to bude pouze 14. Jsem připraven tady za těch 14 dní znovu vystoupit, zrekapitulovat to, co vláda udělala, a znovu požádat o další prodloužení.
Nicméně znovu říkám, ta situace není jednoduchá, nejsme na konci, a některá velmi složitá rozhodnutí nás ještě čekají. Snažím se i jako předseda Ústředního krizového štábu komunikovat se všemi politickými silami a subjekty, snažím se vysvětlovat kroky, které děláme, a jsem k tomu připraven i do budoucna. Byl bych velmi rád, kdyby Poslanecká sněmovna vládě vyhověla, bylo by to pro nás jednodušší, někde v nějakém rozhovoru jsem říkal, že zrušit v této situaci nouzový stav, k čemuž se sněmovna nechystá, to nechci nic podsouvat, ale hypoteticky když se hovoří o tom, že bychom nouzový stav měli ukončit, tak to je to samé, jako sebrat hasičům v půlce požáru stříkačku a nechat jim tam hasicí přístroj. To by byla obrovská komplikace.
Současně říkám, že prodloužení nouzového stavu neznamená automatické prodloužení všech těch opatření, která vláda přijala. Nouzový stav je pouze právní rámec, ve kterém se pohybujeme a můžeme pohybovat, a dává to samozřejmě vládě jisté možnosti krizového řízení, a já si myslím, že je to tak dobře, a znovu říkám, jsem kdykoli připraven přijít a skládat účty z toho, co děláme.
Byl bych rád, kdyby Poslanecká sněmovna vládě vyhověla, jak vnímám atmosféru, to se asi nestane. Odejdeme s prodloužením krizového stavu pouze o 14 dnů, nicméně i za to případně Poslanecké sněmovně děkuji, protože to nejhorší by bylo, kdybychom opravdu o tu stříkačku teď přišli a stáli jsme bez příslušných prostředků, které potřebujeme.
Závěrem mi dovolte, abych opět poděkoval těm, kteří dnes dělají maximum proto, abychom nápor viru zvládli, ať jsou to zdravotníci, ať jsou to hasiči, policisté, vojáci, pošťáci a všichni další, určitě jsem na někoho zapomněl, není to úmysl. Všem děkuji a společně to zvládneme, a prosím Poslaneckou sněmovnu, aby vyhověla návrhu vlády, pokud mu nevyhoví, tak aby aspoň vyhověla tomu pozměňovacímu návrhu na dobu do konce dubna.
Děkuji vám za pozornost.
