Zákaz by se měl omezit jen na položky, které pro Izrael představují bezpečnostní riziko. Podle vyslance pro Blízký východ a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira Izraelci v podstatě souhlasili s uvolněním blokády za podmínky, že Evropská unie se bude spolu s OSN podílet na kontrole předem určených hraničních přechodů. Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Jan Kohout, který vedl českou delegaci, souhlasil s tím, že současná situace v Gaze je neudržitelná, podpořil roli EU a vyzdvihl skutečnost, „že unijní akce je koordinovaná s klíčovými aktéry, speciálně s Izraelem, jehož bezpečnostní obavy je třeba zohlednit.“ Současně by podle ministra Kohouta neměl vzniknout mylný dojem, že uvolnění blokády je zásluhou či vítězstvím Hamásu.
Účastníci zasedání také podpořili připravovanou deklaraci Evropské rady zavazující EU k urychlené implementaci sankční rezoluce RB OSN č.1929 proti Íránu z 9.června a přijetí doplňujících autonomních sankcí EU.
Velkou pozornost věnovali ministři zahraničí také aktuální situaci na Kubě a vyhodnocení „Společného postoje“. V jeho rámci země EU od roku 1996 požadují po Kubě splnění série podmínek v oblasti lidských práv a demokratizace společnosti. Česká republika patří mezi země, které s případným zrušením „Společného postoje“ nesouhlasí a ministr Kohout k tomu připomněl, že „Společný postoj je stále jediným relevantním nástrojem pro uspořádání vztahů s Kubou. Jakékoli jiné uspořádání smluvních vztahů EU s Kubou v podobě bilaterální smlouvy lze začít diskutovat až v okamžiku, kdy na Kubě dojde ke změnám směrem k demokracii. Z Kuby ale v posledním roce žádný zásadní politický impuls opravňující ke změně stávající politiky EU nevzešel“. Ministři zahraničí EU nakonec téma odložili vzhledem k náznakům možné změny kubánské politiky v nadcházejícím období, avizovaným ze strany španělského předsednictví.
