Všechna moc soudní ve státě vykonává se jménem císařovým. Rozsudky a nálezy vydávají se jménem císařovým.

Jakou legislativní smršť jsme si připravili v posledních dekádách, ukazují následující čísla. Od vzniku Československa jsme přijali něco přes 30000 právních předpisů, z toho po listopadu více než 12000. Když se omezíme jenom na zákony tak je to 5181 celkově a od 1.ledna 1990 je to 2535. Znamená to, že za posledních 25 let, jsme přijali stejné množství zákonů jako předtím za 72 let.  Velikým problémem přehlednosti a jednoznačnosti našich právních předpisů je nešvar novelizací. Jednak se schvaluje zákon a již v průběhu dosahování dohod o hlasování se přistupuje na kompromis, že se okamžitě připraví novela. Asi si pamatujeme nedávnou debatu o povinnosti zveřejňování obchodních smluv u podniků se státní účastí. Významná norma Trestní řád byl do roku 1989 novelizován 10krát. Od té doby jsme to již stihli 70krát! Rekordmanem je zákon o daních s příjmu. Pravidlo, které je součástí téměř denní úvahy každého podnikatelského subjektu. Za posledních 22 let byl tento zákon novelizován 158krát!

Podnikatelský svět je vůbec největší obětí našich legislativních kroků a podobně je na tom naše občanská svoboda.  Je to dlouhá řada norem, které vůbec nemusely spatřit světlo světa. Jenom náhled do programu zasedání Senátu ukazuje na priority dnešní legislativy: novela zákona o zbraních, novela zákona právu shromažďovacím, návrh zákona o některých přestupcích, návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tolik dnes diskutovaná elektronická evidence tržeb, je příkladem několika zbytečných faulů, které legislativa do nejen podnikatelského prostředí přináší. Především jistá část podnikatelů se zbytečně pomlouvá, až kriminalizuje. Jsou to malé restaurační provozovny a podobné podniky. Systém evidentně není připraven, protože se zavádí po etapách a jeho dříve narozený bratříček, nová povinnost hlášení DPH, zahlcuje dnes úřady tak, že to v podstatě nejsou schopni zpracovat. Naroste nám administrativa, což nás každého bude něco stát. Do státní kasy by daleko více přinesl pořádek v dotacích a danění velkých podniků. Velice nepříjemným faktem pro atmosféru ve společnosti je, že do rukou velkopodnikatele v potravinářství se dostanou životně důležitá data o situaci na trhu. Je to faul proti demokratickému systému a podporuje to oligarchizaci společnosti. Zákon si ještě podpoříme námi zaplacenou mediální kampaní, takže o skutečném stavu věci v Chorvatsku, odkud byl systém do značné míry opsán, se toho objektivně moc nedozvíme.

Toto opravdu není cesta jak vytvořit vyvážený právní řád. Musíme začít rušit zákony, neupřednostňovat handlování s hlasy před obsahem zákonů a vrátit se k ochraně svobody občana a demokracii.

©Jan Koukal