Jan Koukal

nezávislý kandidát do Senátu
  • BPP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,01. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19.05.2016 8:26:15

Rakouské prezidentské volby

Rakouské prezidentské volby

Koalice appeasmentu proti Hoferovi, kandidátu Svobodných ( FPÖ ). Rozhovor, který jsem poskytl redaktoru PL, ale zatím se neobjevil a v neděli už bude opravdu starý.

 1) J. Haider dovedl na přelomu století Svobodné k 27% ve volbách a následně do vlády. Pak se s nimi rozešel a těsně před smrtí se dostal do parlamentu se Svazem pro budoucnost Rakouska. Co zbylo v dnešní Stracheho Svobodné straně Rakouska z haiderovských časů?

Svobodní –  FPÖ – Freiheitliche Partei Österreichs - je strana založena v roce 1956, tedy v okamžiku kdy skončila v Rakousku správa vítězných mocností a Rakousko nastoupilo cestu samostatného neutrálního státu. Tehdy bylo v této straně mnoho členů, kteří díky své problematické angažovanosti ve válce nebyli přijatelní pro standardní strany. Dostali se do vlády poprvé společně v koalici se sociálními demokraty v roce 1983. Bývalý sociální demokrat Jorg Haider se stal předsedou v roce 1986 a svými výroky a posunem strany k nacionalizmu způsobil nejprve rozpad koalice. Nicméně strana posilovala a v roce 1999 s uvedenými 27% se opět stala součástí vládní koalice tentokráte se stranou lidovou. J.Haider pod tlakem odešel z vedení strany a soustředil se na hejtmanský post v Korutanech. Založil tam Svaz pro budoucnost Rakouska, který za jeho života dominoval v Korutanech, ale jinde byl jen okrajovou stranou. Svobodní pana Stracheho získávají dlouhodobě především tím, že v Rakousku dlouho vládla velká koalice a volby de facto byly jenom o přerozdělení postů. V poslední době jsou hlavními tématy migrační krize, enormní zatěžování Rakušanů jak rakouskými tak evropskými regulacemi a různými předpisy, bezkoncepčnost a liknavost současné vládní koalice v dalších především hospodářských otázkách ale i v oblasti vzdělávání nové generace.

2) Pokud Vás něco překvapilo na velkém úspěchu Norberta Hofera v  první kole prezidetských voleb, tak to bylo co? Byla přímou úměrou třeba situace s migrací v Evropě, anebo výhradně domácí politika?

Protože jsem měl osobně možnost poznat všechny kandidáty a vnímat jejich dlouhodobě prezentované názory, nejsem tak zaskočen pořadím, nicméně čísla jsou překvapivá. Nečekal jsem až takový propad vládních kandidátů, přesto ani jednoho jsem nečekal v druhém kole. Tušil jsem vítězství Hofera s menším ziskem a Van der Bellena jsem očekával na třetím až čtvrtém místě. Není to totiž tak dávno, kdy samotná strana zelených jej musela díky pokračujícímu propadu preferencí odvolat z vedení.

Pokud jde o témata, jsou to opravdu otázky a to i v uvedeném pořadí, kterými se zabývá FPÖ. Migrace je samozřejmé na prvním místě. Lidé z toho co mediálně není vidět, ale co se v Rakouských městech děje mají strach. 

3) Můžete jako znalec rakouského prostředí konkrétně popsat, čím se nejviditelněji projevovala únava letitého spoluvládnutí lidovců a sociálních demokratů u našich jižních sousedů? 

Je to především ochromení demokracie. Volíte a jediným výsledkem je, že poměr ministrů mezi stranami se trochu změní. Obě strany socialisté a lidovci byly pod dlouhodobým tlakem kompromisů a ztrácely vlastní tvář. Žádný problém se neřeší přímo, ale čeká se na korektiv a tím kompromis z druhé strany. Rakousko je korporátní stát. Nejde tudíž jenom o rozdělení ve vládě, ale v mnoha institucích, které stát přímo i nepřímo ovládá a to včetně obsazení vedoucího postu v celostátní televizi a rozhlase ORF. Toho dokázali Svobodní pomocí zřetelných formulací nejen předsedy Stracheho dobře využít.

4) Proč jejich prezidentští kandidáti propadli jako osobnosti?

Nejsem si jist, jak to myslíte. Nepochybně to osobnosti jsou, ale například ti vládní nejsou tak výrazní  a stěží charizmatičtí, aby už jenom osobnostně přebili ty, kteří skončili před nimi. Zelený Van der Bellen byl například ve víkendových debatách na univerzitního profesora nadmíru agresivní a tematicky téměř bezobsažný. Jednak je to potvrzení dřívější úvahy strany zelených o výměně ve vedení, jednak je to opravdu osobnostní problém. Hofer pak téměř bez práce vypadá konzistentně. 

5) Kancléř  Werner Faymann oznámil rezignaci ještě před druhým kolem prezidentských voleb. Měl pocit, že už je "vymalováno" a Hofer tak jako tak rozpustí parlament? 

Tak to není. Strašení s rozpuštěním parlamentu je mediální souboj mainstreamu s Hoferem. Pro mne je poučné srovnání se situací v prezidentských volbách u nás. Když propadl Přemysl Sobotka jako kandidát ODS, premiér Nečas vůbec nevyhodnotil situaci a skoro bych řekl, že měl radost z neúspěchu svého soka v grémiu. To co se stalo, bylo, že lidé najednou poznali, že to jde bez ODS. To bylo pro tuto stranu a posléze Nečase smrtelné. Rakouští sociální demokraté jsou v tomto prozřetelnější. I přes riziko, že jejich dnešní nový pragmatizmus může očistit FPÖ a pomoci Hoferovi, jdou do změny, aby zachránili svoji stranu. Nicméně je to složitý krok, který ukazuje daleko víc a je to na samostatnou analýzu.

6) Má  Zelený Van der Bellem - se ztrátou sedmnácti procent - šanci sjednotit poražené? Je to v zájmu rakouských lidovců a sociálních demokratů? 

Van der Bellen bude teď přes všechny své nedostatky osobou všech těch, kteří nechtějí změnu a kteří považují za svůj politický styl politickou korektnost. Tento termín ať vypadá vznešeně, reprezentuje politiku, která nás téměř vždy zavedla na nějaké scestí. Lidé to podvědomě cítí, nicméně tlak medii, vystupování některých známých tváří může preference obrátit. Postup FPÖ nepochybně ubírá hlasy především lidovcům, ale to prezidentská volby neovlivní. Naopak, myslím, že vítězství zeleného Van der Bellena nakonec obě vládní strany ještě víc oslabí.

7) Odhadněte, jak se Rakousko změní s Hoferem v čele? 

Prezident ani v Rakousku svými pravomocemi není silný politický hráč. Jde skutečně o symbolický krok, který se může projevit v dalších zemích. Může to znamenat počátek ústupu od novodobého appeasmentu, který my tak neblaze známe z předválečné doby. 

8) Sám říkáte, že naše vztahy s Rakouskem nejsou až tak bezproblémové. Čekají nás další verbální tanečky kolem Temelína či Benešových dekretů? Svobodní patrně vyhrají volby... 

Uvedená témata vyslovují především dnešní vládní politici téměř místo pozdravu. Neříkám, že Rakousko se zbaví své antiatomové rétoriky. Jsou jediný stát, který si jadernou elektrárnu postavil a nakonec nezpustil. Dekrety, které nesou jméno našeho prezidenta Beneše, jsou pro naše a nejenom Rakouské sousedy symbolem hranic, ve kterých  tyto státy existují po I. a II. Světové válce. To je složitější problém. Ostatně zaregistrovali jste nějaké velké připomenutí 80-tého výročí nastoupení pana Beneše do prezidentské funkce u nás? Bohužel dost málo. Tady to je a bude ještě trvat, i když my musíme zůstat v tomto na svém.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama