V poslední době jsme stále častěji svědky toho, jak politici, novináři, ale i běžní lidé zaměňují, ať už úmyslně či nikoliv, pojmy Evropa a Evropská unie. Dozvídáme se například i takové perly, jako že je Brusel centrem evropské politiky (místo politiky EU) nebo že někteří z demonstrantů na Ukrajině chtějí vstoupit do Evropy (místo do EU). Ostatně, i pojmy jako Evropská komise či Evropský parlament jsou toho příkladem, neboť se nejedná o instituce evropské, nýbrž unijní. To vše vytváří mediální manipulaci, kvůli které si mnozí myslí, že Evropa a EU znamená totéž. Pojďme si tedy vysvětlit, jaký je mezi těmito pojmy rozdíl.
Evropa je světadílem, na kterém se z geografického hlediska nachází náš stát, ať je zde jakýkoliv režim. Je kolébkou moderní civilizace a pro mnohé i symbolem tradičních hodnot. Evropská unie je oproti tomu svazem různých států, ve kterém jsou principy tradiční Evropy postupně demontovány. S Evropou má společné snad jen to, že sdružuje některé státy právě na území tohoto světadílu. Že by však EU respektovala evropské hodnoty, o tom se dá přinejmenším pochybovat. A abychom nemluvili jen obecně, podívejme se na to, jak EU ničí některé konkrétní symboly tradiční Evropy:
Evropa je mimo jiné i kolébkou demokracie. Je to vidět od prvních pokusů o demokratický systém ve starověkém Řecku přes staletou tradici parlamentní demokracie např. v Británii až po systém demokratických národních států, který byl rozšířen ve většině Evropy v minulém století. Evropská unie naproti tomu tento systém narušuje a snaží se národní státy postupně rozpustit, což pochopitelně přináší značný demokratický deficit. K moci se místo národních parlamentů a vlád dostávají nevolené nadnárodní instituce typu Evropské komise, které diktují státům jejich legislativu; důsledkem toho postrádají politická rozhodnutí demokratickou kontrolu a občané již nemohou rozhodovat o tom, co se bude dít. Odpovídá to tradiční evropské demokracii? Já si myslím, že nikoliv.
Dále je Evropa určitým symbolem svobody. I když by mnozí mohli namítat, že by toto označení bylo vhodné spíše pro Ameriku, je pravdou, že zejména v minulém století dala většina evropských států svým občanům velkou míru osobní svobody. Evropská unie naopak občanské svobody omezuje. Zatím jen v malé míře, ale plány EU do budoucna vypadají skutečně znepokojivě. EU chystá např. orwellovské šmírování všech lidí na každém kroku (Indect), povinnou štěnici do každého auta (eCall) a kriminalizaci všech, kdo budou kritizovat islám či feminismus (a objevil se i návrh na krimizalizaci těch, kteří chtějí na své zahradě vysít neregistrovaná semena). Opět zde vidíme výrazný rozpor mezi EU a Evropou.
V neposlední řadě Evropa, především ta západní, do určité míry symbolizuje ekonomickou sílu, volný obchod a klasické tržní hospodářství. EU přitom narušuje volný trh systémem všemožných kvót, regulací a naprosto nesmyslných dotací. Ekonomický model, který zde EU prosazuje, stále více začíná připomínat socialistické výmysly typu RVHP. Ostatně, není divu, když se na vrcholné posty EU dostávají komunisté, jako byl např. předseda předchozí Komise, maoista José Barroso.
Pokud si všechna tato fakta poskládáme dohromady, vyjde nám velmi znepokojivá skutečnost. Je to právě EU, kdo nejvíce porušuje tradiční evropské hodnoty. Je to právě EU, kdo nám omezuje svobodu, kdo vytváří demokratický deficit a kdo provádí nelogické socialistické zásahy do ekonomiky. Proto bychom neměli klást rovnítko mezi slova ,evropský´ a ,unijní,´ ,Evropané´ a ,občané států EU´ a samozřejmě ani mezi pojmy ,EU´ a ,Evropa.´
Ostatně, když se to vezme do všech důsledků, tak já osobně jsem proevropsky zaměřený. To znamená, že podporuji hodnoty, na kterých je Evropa založena, a jsem zastáncem systému svrchovaných národních států, bez kterého nemůže Evropa fungovat. A právě proto kritizuji Evropskou unii a chci, aby z ní Česká republika co nejdříve vystoupila.
